Sládek, Bárta, Rath, Parkanová: Tyhle poslance Sněmovna vydala

Zdroj: Profimedia

Policie chce stíhat poslance ANO Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka kvůli dotacím na farmu Čapí hnízdo. Pokud je vydá Poslanecká sněmovna. Dopravní nehody a korupce, to jsou nejčastější důvody, proč policie žádala Sněmovnu o vydání poslanců. Z více jak 20 poslanců, o jejichž vydání policie žádala, se ale drtivá většina pobytu ve vězení vyhnula. Někteří ovšem stále nemají vyhráno.

Prvním poslancem, o jehož vydání po vzniku samostatné České republiky Sněmovna rozhodla, byl v roce 1995 teprve šestadvacetiletý zákonodárce za SPR-RSČ Jan Vik.

Policie o vydání zažádala o jeho vydání v souvislosti s šířením letáků, které měly budit dojem, že by se mohl sudetským Němcům vracet majetek. Poslanec byl podezřelý z šíření poplašné zprávy. Než ale policie případ prošetřila, byl Vik zvolen znovu. Policie žádala o vydání znovu, tentokrát ale neuspěla.

Zákonodárci zvolení za stranu vedenou Miroslavem Sládkem byli v polovině 90. let nejčastějším objektem zájmu policie. Sám Sládek o imunitu přišel v únoru 1997 kvůli protiněmeckým výrokům, které přednesl na demonstraci proti podpisu česko-německé deklarace. Sládek skončil ve vazbě a zmeškal prezidentskou volbu v roce 1998, ve které sám kandidoval. Mandát nakonec obhájil Václav Havel. Soud ale Sládka zprostil obvinění.

Sněmovna v roce 1997 vydala také poslance Rudolfa Šmucra a Josefa Krejsu ze SPR-RSČ, kteří v Terezíně rozkopávali věnce položené při pietním česko-německém aktu. Jejich stíhání zastavila amnestie prezidenta v roce 2008. Krejsu přitom poslanci během půl roku vydali dvakrát, ve druhém případě kvůli článkům s protiromskou tematikou. Za to byl potrestán soudním příkazem. Krejsa je jediný poslanec, kterého poslanci vydali hned dvakrát.

Ještě před mimořádnými volbami v roce 1998 stihla Sněmovna vydat poslance ODS Jiřího Paynea, který naboural sanitku a přitom kromě sebe a řidiče sanitky také vážně zranil svojí dceru. Soud jej do vězení neposlal. Kvůli nehodám vydali poslanci v letech 2000 až 2003 ke stíhání také poslance Libora Ježka (ODS), Jana Kasala (KDU-ČSL), Taťánu Jirousovou (KSČM) a Jiřího Lobkowicze (KDU-ČSL).

Na další stránce si připomeňte vydání poslanců Doležala, Plašila a Wolfa

Šest let se táhla kauza poslance ODS Vladimíra Doležala, který byl stíhán kvůli zprostředkování úplatku. Nakonec jej v roce 2010 soud potrestal peněžitým trestem za pokus o podvod.

Jeho stranický kolega Ondřej Plašil byl v září 2007 vydán ke stíhání kvůli řízení pod vlivem alkoholu. Ve stejný den jako Plašil byl vydán také komunistický poslanec Josef Vondruška, který byl podezřelý, že za minulého režimu coby dozorce týral vězně. Soud jej ale obžaloby zprostil.

Do vězení měl jít bývalý poslanec Petr Wolf. Za podvod s dotacemi jej krajský soud odsoudil k pětiletému trestu a k náhradě 1,2 milionu korun, vrchní soud mu ještě trest o rok zpřísnil a pokutu zvýšil na pět milionů korun.

Bývalý poslanec během volebního období opustil klub ČSSD a byl nezařazeným poslancem. Po dlouhé debatě jej Sněmovna v roce 2009 vydala. Po odsouzení ale Wolf do vězení nenastoupil, místo toho zmizel neznámo kam a vězení se nadále vyhýbá.

Stíhání poslanců Věcí veřejných Bárty, Škárky a Chaloupky , a stíhání Davida Ratha a Vlasty Parkanové najdete na další stránce

V roce 2010 se do Sněmovny dostaly i Věci veřejné a hned tři jejich poslance vydala Sněmovna k trestnímu stíhání. Víta Bártu a Jaroslava Škárku, který byl v té době již z Věcí veřejných vyloučen, stíhali policisté kvůli kauze financování poslanců strany. V dubnu 2012 si Bárta odnesl osmnáctiměsíční podmínku, Škárka měl jít na tři roky do vězení. Oba uspěli s odvoláním a nakonec byli zproštěni obvinění.

Stejně dopadl i poslanec Otto Chaloupka, který byl stíhaný kvůli tomu, že měl údajně nutit svého asistenta, aby mu odevzdával dvě třetiny svého platu.

Ve stejné době jako Chaloupka byli k trestnímu stíhání vydáni také bývalý hejtman Středočeského kraje David Rath, přistižený s pověstnou krabicí od vína, a bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová, podezřelá ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku při údajně nevýhodném nákupu letadel CASA.

Rath si od krajského soudu odnesl 8,5letý trest, do vězení zatím politik, který ve vazbě strávil více než rok, nastoupit nemusel, vrchní soud rozsudky kvůli použití údajně nezákonných odposlechů zrušil, Nejvyšší soud je ale opět připustil. Vedle toho ještě soudy řeší druhou větev kauzy. Případ bývalé ministryně Parkanové soud vrátil žalobcům k došetření.

Z poslanců ve vězení skončil jen Roman Pekárek z ODS, který byl již v době, kdy se coby náhradník dostal do Sněmovny po odstoupení tzv. rebelů z ODS Tluchoře, Fuksy a Šnajdra, nepravomocně odsouzený k šestiletému vězení za úplatek při prodeji pozemků v kolínské průmyslové zóně, o který si měl coby místostarosta říct. Měsíc po nástupu do Sněmovny byl zbaven imunity a následně odsouzen vrchním soudem na pět let. Ještě coby poslanec nastoupil do vězení, mandát mu zanikl až rozpuštěním Sněmovny v roce 2013. Z vězení se dostal na podmínku v srpnu 2015 po odpykání poloviny trestu.

Které poslance vydala Sněmovna k trestnímu stíhání v tomto volebním období, zjistíte na poslední stránce

V tomto volebním období vydala Sněmovna ke stíhání už šestici poslanců. Ještě z doby, kdy sloužil u policie, se táhlo za poslancem Bronislavem Schwarzem (Severočeši.cz, do sněmovny zvolený za ANO) obvinění ze zneužití pravomocí a porušování osobní a domovní svobody. V roce 2006 měl vniknout do bytu, kde našli přístroj na výrobu drog. Soud jej obvinění zprostil v únoru 2015.

Bývalý pražský primátor Bohuslav Svoboda byl stíhán kvůli kauze Opencard. Po vydání Sněmovnou jej soud vloni v září odsoudil na 2,5 roku podmíněně. Svoboda se proti verdiktu odvolal a případ bude řešit soud vyšší instance.

Do vězení nemusí ani poslanec Štěpán Stupčuk. Sociálnědekoratický zákonodárce boural opilý na dálnici D7. Ačkoliv původně zapíral, následně se k činu doznal, díky tomu se vyhne vězení. Dva roky ale nesmí usednout za volant a 150 tisíc korun musel věnovat do fondu obětí trestných činů. Kvůli dopravní nehodě stíhá policie také komunistickou poslankyni Alenu Nohavovou.

V červnu vydala Sněmovna poslance Josefa Novotného (ČSSD) a Jaroslava Borku (KSČM) kvůli podezření z machinací s dotacemi z Regionálního operačního programu Severozápad.