V České republice najdeme celou řadu architektonických zajímavostí. Máme výjimečné moderní stavby i dlouhými léty prověřené historické unikáty. Pojďme se podívat na česká architektonická NEJ!
Brněnský mrakodrap AZ Tower je nejvyšší budovou v Česku. Se svojí výškou 111 metrů o dva metry převyšuje pražský City Tower. Rekordní stavba vyrostla v brněnské Pražákově ulici mezi roky 2011 a 2013. Má 30 pater, z nichž většinu zaujímají kancelářské prostory. Nechybí ale ani komerční prostory nebo luxusní apartmány. Celková cena této moderní budovy s ekologickými technologiemi se nakonec vyšplhala na 800 milionů korun.
Nejvyšší stavbou u nás ale není ani budova ani věž, nýbrž dvojice stožárů nedaleko Českého Brodu. Jedná se o 355 metrů vysoké vysílače pro středovlnné vysílání u obce Liblice. Jejich součástí jsou i dva nejvyšší výtahy u nás.
Nejvyšší českou rozhlednou je pak pražský Žižkovský vysílač. Ten stojí v Mahlerových sadech na rozhraní Žižkova a Vinohrad. Ačkoliv celá věž je vysoká 216 metrů, vyhlídková plošina se nachází ve výšce pouhých 93 metrů. I tak se ale jedná o nejvýše položenou vyhlídku u nás. Stavba kontroverzní, a některými lidmi nikdy nepřijaté, věže byla dokončena v roce 1992. Kromě vyhlídkové plošiny s restaurací a exkluzivním hotelovým pokojem najdeme na věži pochopitelně i řadu antén. Vysílá se odtud několik televizních i rádiových stanic, šíří signál mobilních operátorů nebo měří kvalita pražského ovzduší.
Nejstarší českou rozhlednou je minaret v půvabném Lednicko-valtickém areálu. Jedná se o jediný minaret na území České republiky, je 62 metrů vysoký a na jihu Moravy byl vystavěn už v roce 1802. Českou obdobou šikmé věže v Pizze je pak ústecký kostel Nanebevzetí Panny Marie. Jeho věž je dokonce čtvrtou nejnakloněnější v Evropě. Šedesát pět metrů vysoká věž gotického kostela se vychýlila o dva metry po americkém bombardování v dubnu roku 1945. Hrozilo dokonce i její zřícení, nakonec ale byla zachráněna a dodnes je tak českým unikátem.
Nejstarší stojící stavbou v naší republice je rotunda sv. Petra a Pavla na vrcholu slovanského hradiště Budeč na Kladensku. "Různé stavby byly starší, než tahle, ale všechny spadly. Tohle je jediný kostel, který se nám dochoval v původní podobě," popisuje stavbu přibližně z roku 895 Lukáš Krinke ze Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně.
Hradiště na Budči bylo osídleno již dříve, rotundu zde ale nechal vystavět až kníže Spytihněv: "Ta Spytihněvova stavba je jen ta hlavní chrámová loď, k ní se v pozdějších letech přistavovalo. Jednalo se o věž z 12. století a presbytář a zakristii ze 17. století," vysvětluje Lukáš Krinke.
Největším českým kostelem je dominanta Pražského hradu, tedy katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Jedná se o nejvýznamnější český římskokatolický kostel. Jižní věž katedrály je s výškou 96 metrů třetí nejvyšší kostelní věží v Česku. A navíc ukrývá největší český zvon. A nejvyšší kostelní věží u nás se pyšní gotická katedrála svatého Bartoloměje v Plzni. Výška věže činí přes 102 metrů, čímž o dva metry převyšuje věž katedrály svatého Václava v Olomouci.
Nejdále přesunutým kamenným kostelem na našem území je ten mostecký. Obrovský kostel byl přesunut v roce 1975 z původního starého Mostu po kolejích o celých 841 metrů. Tento rekordní přesun trval 28 dní a pozdně gotický kostel zachránil od jisté demolice, která potkala zbytek starého Mostu.
Dalším přesunutým kostelem u nás je poněkud zastrčený dřevěný kostelík ve svahu pražského petřínského kopce. Řeč je o pravoslavném kostele svatého archanděla Michaela. Ten byl do Prahy přesunut z daleké Ukrajiny v roce 1929. Před převozem byl kostel kompletně rozebrán a v Praze pak následně opět složen. Kostelík byl původně postaven v druhé polovině 17. století na Podkarpatské Rusi. Transport takové stavby nebyl v první polovině 20. století žádná legrace, přesto by dnes nikdo nehádal, že dřevěný svatostánek nestojí pod Petřínem odjakživa.
Největší synagogou u nás je Velká synagoga v Plzni. Je dokonce druhou největší v Evropě a čtvrtou největší na celém světě! Jedná se o monumentální stavbu v novorománském slohu se dvěma pětačtyřicetimetrovými věžemi a trojlodní dispozicí. V současné době slouží kromě náboženských účelů i jako koncertní a výstavní sál.
A nakonec tak trochu odbočka do odvětví průmyslu: nejvyšším tuzemským komínem je se svými 301 metry komín elektrárny Chvaletice na Pardubicku. Na záda mu dýchá se svými 300 metry snad jedině komín prunéřovské elektrárny, tomu ale chybí jeho přesné zaměření.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz