POÚRAZOVÁ PÉČE: Vězení? Radši trp, jako já, vzkazuje viníkovi oběť nehody

Zdroj: oficiální zdroj

Zastavil na stopce, rozhlédl se, vyrazil. Netušil, že ze zatáčky, do které neviděl, se vzápětí vyřítí zfetovaný recidivista v kradeném autě a nabourá do něj. Nárazovou rychlost později znalci spočítali na 80 km/h. Po intenzivním brzdění, v pražské Michli, kde je navíc kromě padesátky ještě další rychlostní omezení.

Řidič kradeného vozu, po kterém už tak jako tak pátrala policie, od nehody utekl, dopaden byl až později. Pan Július, do kterého narazil, stihl ještě zavolat na dopravku, rodičům a kolegovi z práce. Pak skončil na jednotce intenzivní péče.

„Měl jsem otok páteře, hnuté krční i bederní obratle, tříštivou zlomeninu ukazováku levé ruky, modřiny,“ vypočítává následky havárie. „Neřešil jsem hypotéku, ale to, jestli se znovu postavím z vozíku na nohy,“ vzpomíná na webu projektu Poúrazová péče.

POMOHL TEPRVE ZNALECKÝ POSUDEK

„Vůz, který jsem řídil, samozřejmě měl zaplacené povinné ručení, jenže až do uzavření případu pojišťovna odmítala plnit náhradu škody,“ vzpomíná. Definitivně prokázat, že nehodu nezavinil „nedáním přednosti“, se mu podařilo až s pomocí znaleckého posudku a právníků. Musel je ale zaplatit, což při několikaměsíčním výpadku příjmu znamenalo vzít si úvěr.

Pan Július strávil v rekonvalescenci následující půlrok: „Učil jsem se znovu fungovat. Kvůli bolestem jsem nemohl chodit. Kromě rodiny mi pomohla moje přítulná fenka boxera, byla to taková canisterapie,“ říká.

To, co si v té době prožil, by nikomu nepřál. Snad jen řidiči, který do něj naboural: „Prodělal jsem operaci v lokální anestezii, kdy cítíte zápach pálící se vlastní kůže a současně vnímáte tupou bolest. Nic pěkného. Tomu člověku bych nepřál vězení, nepoučí se, ale přál bych mu zažít tu bolest a mít ty trvalé následky.“

Július si už nikdy nezahraje volejbal nebo hokej – prostě žádný sport, kde potřebujete dvě ruce a všechny prsty ohebné.

NEMOHL TO OVLIVNIT

„Nemohl jsem to nijak ovlivnit, to byl i závěr znalce,“ odpovídá pan Július na otázku, zda s tím něco mohl dělat, nějak situaci ovlivnit, aby nedošlo k havárii. „Před nehodou absolutně nic, je to takový fofr, že nemáte možnost přemýšlet, jen vidíte, jak se na vás z boku řítí auto, brzdí a rána,“ odpovídá na další dotaz, co se mu honilo hlavou těsně před tím, než k nárazu došlo.

„Ta nehoda mne stála nemalé peníze, které jsem dlouho splácel,“ rekapituluje řidič, který má podle svých slov nedotčený bodový rejstřík, statisíce najetých kilometrů a jednu pokutu za parkování. „Předvídejte. Myslete i za ostatní řidiče. To, že vy někoho vidíte, neznamená, že on vidí vás. Kupte si do auta záznamovou kameru, budete mít důkaz,“ radí dnes.

KDE NAJÍT POMOC

Přispět k lepší informovanosti o problémech lidí, kteří bojují s následky autonehod, si klade za cíl projekt Poúrazová péče, který vzniká od jara letošního roku. Zapojila se do něj špičková rehabilitační a lázeňská zařízení. Jejich přehled najdete na stránkách projektu www.pourazova-pece.cz.

A pokud jste zažili vy sami nebo někdo z vašich blízkých příběh spojený s autonehodou a návratem do života, můžete se o něj podělit s ostatními. Stačí jej sepsat a poslat na e-mail [email protected].