APLIKACE TN.CZ
Domácí

"Kriply pouštět nebudu!" Čtenáři popsali své zážitky z MHD

"Kriply pouštět nebudu!" Čtenáři popsali své zážitky z MHD
Zdroj: Profimedia

Článek na téma pouštění starších nebo tělesně postižených lidí v hromadné dopravě sednout vyvolal velkou vlnu reakcí. A téměř všechny byly totožné. Většina reagujících, ať už seniorů nebo tělesně postižených, se shodne v tom, že lidé jsou k nim opravdu lhostejní, někdy jsou na ně dokonce sprostí a nepomáhá ani předložení průkazu ZTP. Jiní zase praví, že si za to senioři mohou prakticky sami.

"Jsem držitelkou průkazu ZTP a nedávno se mi stalo, že metro na trase Smíchovské nádraží - Florenc bylo v 8:30 velmi plné. Poprosila jsem s průkazem v ruce o uvolnění místa. Byl tam mladík ve věku 20-25 let a pustil se do mě s obrovským řevem, že ho moje průkazka nezajímá a že mě nepustí," postěžovala si paní Martina z Prahy v reakci na článek, který jsme psali ZDE.

Zkušenosti s uplatňováním průkazu ZTP v MHD má i paní Radka. "Také jsem držitelkou průkazu ZTP a o místo si říci musím vždycky, leč je mi to trapné. Trochu horší je, když chci při výstupu z metra použít výtah. Již třikrát jsem dostala vynadáno od maminek s kočárky, proč nejdu po schodech," popsala trochu jinou zkušenost.

Paní Adéla z Plzně je z cestování hromadnou dopravou také velmi znechucená. "V dnešní době se lidé chovají čím dál tím hůř. Mám invalidku na epilepsii, ale v poslední době raději stojím, pokud mě nebolí záda, protože je mi z těch lidí na zvracení, ale kolikrát to dělají i sami důchodci. V tramvaji se nejprve obsadí strana, kde je pouze jedna sedačka. Pak se postupně obsazuje i dvou sedačka, ale ta je kolikrát obsazená jen ze strany do uličky. A to dělají hlavně sami důchodci. Když pak někdo další nastoupí, třeba také důchodce, tak se nikdo nezvedne nebo neposune, aby uvolnil místo," rozohnila se paní Adéla.

"Podle mě je problém v komunikaci, ti co mají zájem sedět, nepoprosí a ti, co naopak sedí, mají často tak znechucený výraz, aby si k nim raději nikdo nepřisedl," doplnila.

Ne všichni "mladí" jsou však lhostejní. "Měla jsem úraz nohy a chodila jsem o berlích. Sedla jsem si v MHD a přistoupila starší babička o holi. Nemohla skoro vůbec chodit. Všichni dělali, že ji nevidí a omladina se jí smála. Tak jsem se sebrala, i když jsem sama měla zranění a pustila ji sednout na mé místo. Je mi smutno z toho, že lidé zapomínají na dobré vychování," svěřila se sedmnáctiletá Natálie.

Související obsah

Podle psychologů za tímto chováním mladých nebo zdravých lidí stojí spíš nepozornost nebo lhostejnost než špatné vychování. "Důvodů může být mnoho, i to, že jsou lidé uspěchaní a nepozorní a věnují více pozornosti svým telefonům než světu okolo," uvedl psycholog Karel Humhal.

Zároveň doplnil, že je samozřejmě velmi důležité, aby rodiče, případně učitelé ve školách, vedli děti a mládež ke správným mravům a k tomu, aby věnovaly více pozornosti svému okolí.

kik, TN.cz

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz