Věděli jste, že v Praze existuje poměrně nenápadné a zastrčené muzeum, ve kterém můžete vidět unikátní kostru plejtváka ale i opravdového kyklopa? Řeč je o Muzeu normální a srovnávací anatomie při 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. K vidění je zde toho ale mnohem více!
Muzeum se snaží návštěvníkům přiblížit anatomii živočišných druhů: "Můžeme zde ukázat, jak vypadá přetváření končetin nebo jak se měnil a ubíral do složitosti tvar hlavy a jejích jednotlivých částí," popisuje Ivo Klepáček z Anatomického ústavu 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Nechybí ani sbírka, která ukazuje, jak je možné srovnávat fyziognomii obličeje.
Největším exponátem muzea je s velkým náskokem v úvodu zmiňovaný kytovec. Jeho délka dosahuje devíti metrů: "Je to kostra, která je velmi úplná, takže na ní můžeme demonstrovat, jak vypadá utváření horních končetin, hrudního koše, potažmo i lebky," vysvětluje Ivo Klepáček.
Lebek vůbec najdeme v muzeu hodně. Jedno oddělení se například věnuje poruchám utváření lebky, jako jsou například různé srostlice nebo i skutečný vzácný kyklop, kterého jen tak v nějakém muzeu opravdu neuvidíte. "Anamnéza našeho kyklopa se stále ještě ověřuje. Většinou ale tyto poruchy vznikají jako nedokončení určitého vývoje. Většinou lze hovořit o splynutí dvou lebek v jednu, kdy jeden jedinec přijme v děloze toho druhého. Splynutím pak vzniknou tvary, které zdánlivě vypadají jako oční jámy nebo nosní otvor, ale je to něco jiného," přibližuje vznik tohoto unikátu Klepáček.
Kromě koster a lebek najdeme v muzeu i takzvané mokré preparáty, tedy exponáty, nejčastěji měkké tkáně, uchovávané v různých roztocích jako je formaldehyd nebo alkohol. Mezi nejzajímavější určitě patří vývoj mozku: "Tato série preparátů ukazuje, jak se mozek z původně malého základu postupně stává složitějším. Na jeho povrchu se objevují záhyby a rýhy, které ukazují na takzvanou gerifikaci, čili na zvětšování mozkové plochy. A to se děje před narozením, ale dotváří se i u novorozence po narození," vysvětluje zkušený anatom a stomatolog v jedné osobě.
Kromě lidských preparátů najdeme v muzeu i v roztocích naložená zvířata, jako například žraloka nebo plody hříběte, jehněte či psa. Muzeum je primárně určeno pro studenty lékařské fakulty a pro veřejnost je standardně uzavřené. Šanci ho navštívit má ale jednou za rok každý, otevíráno je totiž pravidelně během Pražské muzejní noci, která se koná vždy druhou červnovou sobotu.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz