Záhadný vzkaz z 50. let našli na statku u Prostějova! Byl ve dveřích

Zdroj: Getty Images

Muž našel ve dveřích na statku děsivý vzkaz z roku 1957, který je vzpomínkou na komunistické násilí. Odborníci ho považují za jeden z nejautentičtějších důkazů utrpení lidí na českém venkově. "Je strach žít," napsal neznámý autor.

Vzkaz byl ukrytý ve dveřích na statku na Prostějovsku. Chybělo málo a nikdo by se o něm už nikdy nedozvěděl. Objevil ho dědic statku, když staré dveře rozřezal s úmyslem zatopit s nimi.

Uvnitř na něj čekal krátký text napsaný tužkou, ve kterém stálo: "Ptení, 17. dubna 1957. Republika Československá je v ruském poddanství. Bolševická bestie řádí jak nejhroznější tyfus. Komunisti berou násilím všem lidem majetky. Sedláky zavírají do žalářů, aby mohli zabrat statek. Každého živnostníka zničili, i každého malého rolníčka, ženou všechny do družstev, aby pracovali společně jako na panském za roboty. Je strach žít."

Zdroj: Google

Děsivé svědectví z dob násilné kolektivizace, při které se soukromá zemědělství stávala majetkem státu, do dveří ukryl pravděpodobně nějaký truhlář, když dveře vyráběl. "Jednalo se o dveře z domu matky mé manželky. Obec Ptení, kde byly dveře asi vyrobeny, je nedaleko," řekl pan Fiala, který nápis objevil.

Zdroj: Google

"Rodiče mé ženy byli sedláci a grunt u Růžičků byl největší v obci. Komunisté je velmi poškodili a oni komunisty celý život nenáviděli," dodal pan Fiala. Předmět ihned nabídl Ústavu pro studium totalitních režimů, který kontaktoval Národní zemědělské muzeum.

Muzeum o vzkaz na dveřích projevilo velký zájem. Nápis na dřevě teď čeká na restaurování a zařazení do sbírky muzea. "Jedná se o zcela unikátní nález a jedinečný důkaz o hrůzách komunistické vlády. Slova "je strach žít" jsou mementem odsuzujícím na jeden z největších zločinů v našich dějinách," vyjádřil se k nápisu náměstek ředitele muzea Antonín Šimčík.

Související obsah

Pes na procházce na Rychnovsku vyhrabal poklad z doby bronzové

11. 9. 2018

"Takto výjimečný nález bychom chtěli co nejdříve zrestaurovat a vystavit, aby se s ním mohla seznámit i veřejnost. Snad přispěje k oživení zájmu o statisíce obětí kolektivizace," dodal Šimčík.