Co se stane s živým stromkem po Vánocích a je plastový ekologičtější?

Michaela Trochová

Aktualizováno 16:20, 16. 12. 2019 16. 12. 2019, 14:01

Vánoce bez stromečku by asi nebyly ty pravé. Jenže jak ho vybrat, když chcete být k přírodě šetrnější?

Koupit živý strom, nebo pořídit plastový, který vám bude sloužit i několik let? Pokud myslíte nejen na stylovou vánoční výzdobu, ale i dopad na planetu, je dobré si zjistit, kde se váš vánoční stromek vlastně bere a kam s ním po Vánocích.

Kupujete-li každý rok živý stromek živý, jde o strom určený přímo na vánoční trh a pro tyto účely pěstovaný přímo na specializované lesní farmě. Roste osm až dvanáct let a za každý poražený strom je třeba vysadit až deset nových stromků, aby byla farma dlouhodobě udržitelná.

"Farmy po celé Evropě vypěstují každoročně asi osmdesát milionů stromků. Největším producentem je sice Německo, nejvíce stromků ale vyváží Dánsko," zjistil ve svém průzkumu web ShopAlike.cz. Jeden hektar rostoucích vánočních stromků může za deset let svého života vyprodukovat asi 105 tun kyslíku. Na druhou stranu uhlíkovou stopu zvyšuje doprava stromků na místo prodeje a pak do domácností, ideální je proto kupovat stromek od lokálního prodejce.

Související obsah

02:17

Křivé vánoční stromy: Ostuda města, nebo mají dostat šanci? ANKETA

25. 11. 2019 Michaela Trochová M. TROCHOVÁ

Nejoblíbenějšími vánočními stromky jsou jedličky. Vůbec první typ, používaný k vánoční výzdobě, byla jedle stříbrná, rozšířila se hlavně v německých zemích. Dnes ale patří k nejoblíbenějším v Evropě jedle Nordmann, a to pro svůj symetrický kónický tvar a tmavé lesklé jehličí, které dlouho drží. V USA je oblíbenější Jedle Douglasova, jejíž jehličí má nejen dlouho výdrž, ale také sladce citrusovou vůni.

Jedličkám sekundují také smrky, zejména smrk modrý. Bývá relativně symetrický, má příjemnou modro-stříbrnou barvu a pevné větvičky, které udrží i těžší ozdoby. Na druhou stranu je jeho jehličí hodně pichlavé. Na trzích můžete narazit i na smrk norský, který je jasně zelený a má košatý tvar s kratšími jehličkami. Jeho větvičky nejsou tak pevné, tak při zdobení pozor, ať si oblíbené ozdoby nerozbijete. S nákupem smrku norského také nepospíchejte, velmi rychle totiž opadává.

Související obsah

01:36

Kupujete vánoční stromeček v květináči? Domů hned nesmí

11. 12. 2019 Michaela Trochová M. TROCHOVÁ

Důležité je myslet také na to, co se stromkem po svátcích. Mnohé se povalují kolem popelnic, ačkoli řada měst nabízí obyvatelům sběr a recyklaci živých stromků. Přijímají je i zoologické zahrady, potěší slony, ale i lvy. Pokud máte zručné ruce, můžete z uschlého stromku vytvořit ještě něco užitečného, třeba oporu do zahrádky nebo krmítko pro ptáčky.

Jak správně zlikvidovat vánoční stromeček vám poradí i následující reportáž.

Nechcete-li živý stromek, existuje i umělá alternativa. Tu znali již naši předci, například v 19. století byly populární stromky z barveného husího peří, jedna americká firma ve 30. letech zas vyráběla umělé stromky ze štětin, které se používají na výrobu záchodových štětek. Dnešní umělé stromky jsou vyráběny převážně z PVC nebo polyetylénu. Většina z nich se vyrábí v Číně, odkud se prostřednictvím kontejnerových lodí transportují po celém světě.

S každým dvoumetrovým umělým stromkem přibude na zemi asi čtyřicet kilogramů CO2, na druhou stranu pokud budete deset let používat umělý strom místo toho, abyste si každý rok koupili živý stromek, ušetříte zhruba sedmdesát let práce, kterou je třeba vynaložit na pěstování stromu živého, od jeho zasazení, prostřihávání, ochranu před škůdci až po konečné kácení. Aby se z umělého stromku ale stala skutečně ekologičtější volba ve srovnání s každoroční koupí lokálně vypěstovaného živého stromu, museli byste ho používat alespoň dvacet let.