Děsivé zbraně Íránu, střely by mohly doletět až do České republiky

Martin Klícha

Aktualizováno 20:29, 9. 1. 2020 9. 1. 2020, 11:40

Napětí mezi Íránem a Spojenými státy narůstá už od útoku dronu USA v Bagdádu, při kterém zemřel íránský generál Kásim Sulejmání. Teherán na vojenskou akci ve středu zareagoval ostřelováním iráckých základen s americkou posádkou balistickými střelami. Těch má v arzenálu ohromné množství, některé by mohly dokonce teoreticky doletět až do České republiky.

Írán podle Centra pro strategické a mezinárodní studie (CSIS) disponuje největším množstvím balistických střel, v arzenálu má také nejvíce různých typů. Celkem má armáda využívat 12 různých druhů, na čtyřech dalších pracuje. Střely se liší například v doletu.

Nejkratší dolet mezi 40 a 60 kilometry mají střely Koksan M1978, které využívá dělostřelectvo.

Armáda má využívat celkem šest různých balistických střel krátkého doletu, jsou to Tondar 69 (dolet 150 kilometrů), Fateh-110 (200 – 300 kilometrů), Shahab-1 (285 – 330 kilometrů), Shahab-2 (500 kilometrů), Qiam-1 (700 – 800 kilometrů) a Zolfagar (700 kilometrů).

Írán má dále k dispozici dvě balistické střely středního doletu, tři jsou ve vývoji. Jsou to Shahab-3 (1 300 kilometrů), Emad (varianta Shahab-3, ve vývoji, dolet 1 700 kilometrů), Ghadr 1 (varianta Shahab-3, ve vývoji, dolet 1950 kilometrů), Khorramshahr (ve vývoji, dolet 2000 kilometrů) a Sejjil (2000 kilometrů).

Grafické znázornění přibližného doletu jednotlivých střel.

Zdroj: TN.cz

V arzenálu má Írán podle CSIS také dvě řízené střely, jednou je Ra'ad (dolet 150 kilometrů), druhou je Soumar.

Související obsah

02:25

Napětí mezi USA a Íránem roste. Expert zhodnotil, jestli hrozí válka

8. 1. 2020 Martin Klícha M. KLÍCHA

Raketa Soumar má předpokládaný dolet 2000 až 3000 kilometrů, z Íránu by tak doletěla až do Evropy, Česká republika by byla také v dosahu. V případě, že by byla raketa Soumar vypuštěna z írásnkých hranic a uletěla by průměrnou vzdálenost, dolětela by teoreticky až na Vysočinu.

Zdroj: Google Maps

Írán má k dispozici také raketu z vesmírného výzkumu, Safir podle CSIS dosáhne výšky až 350 kilometrů. Má se jednat o vícestupňovou verzi rakety Shahab-3. Ve vývoji je pak raketa Simorgh, která by teoreticky měla dosáhnout výšky 500 kilometrů. Také by se mělo jednat o raketu založenou na technologii střely Shahab-3.

Jak se projevuje napětí mezi Íránem a USA v cestovních ruchu, se můžete podívat v reportáži TV Nova: