ADHD je porucha pozornosti s hyperaktivitou a trpí ji řada dospělých. Lidé s tímto problémem se obvykle do všeho vrhají "po hlavě", avšak započatou činnost jen s problémy dokončují. Tím si také zadělávají na problémy v práci a vztazích. S vlastní zkušeností s ADHD se nám svěřila Magdaléna Weingärtner.
Lidé, u kterých nebylo ADHD diagnostikováno v období dětství, se projeví příznaky v dospělosti. "Já nejsem terapeut nebo psycholog, ale podle mě u dospělých je to taková jednodušší verze diagnózy. Hodně lidí si myslí, že ADHD v dospělosti zaniká. Když se sebou člověk pracuje, tak se mohou ty nepříjemné projevy zmírnit. Naopak zase, když se to neřeší, mohou se k tomu přidružovat další problémy jako deprese, úzkostné poruchy a psychické potíže,“ popisuje Magdalena.
Chování lidí s ADHD nejde přesně popsat. Někdo může mít jen lehčí problémy se soustředěním, bez práce na sobě se ale člověk může dostat i do té těžší formy. V devadesátých letech se o dětech neříkalo, že mají poruchu pozornosti, ale že jsou rozmazlení, neposední nebo nevychovaní.
"Já vím, že mám ADHD asi 6 let. Projevovalo se to tím, že jsem vždy dělala hodně věcí naráz. Hodně zaměstnání, kreativity, kroužků, studia a všeho možného. A v jízdě tohoto šíleného workoholismu jsem se dostala do centra krizové intervence, kdy už jsem si myslela, že mám vše tak nahromaděné, že ten život nezvládám. A tam mi právě řekli, že jsem přesný případ nediagnostikované ADHD poruchy,“ říká Magdaléna.
Pacienti s touto diagnózou mají potíže s organizací práce, zapomínají na důležité termíny a schůzky, nezvládají systematicky řešit úkoly, charakteristická je chaotičnost a zapomínání.
"Klasický příklad je, když mě manžel poprosí, jestli bych mu nepřinesla něco z koupelny. Já jdu do té koupelny, ale mezitím si všimnu, že jsou na chodbě na zemi boty a tak je uklidím. Poté zahlídnu v pokoji u syna, že tam je otevřené okno, tak ho zavřu. Uvědomím si, že mám prádlo v pračce, a že bych ho měla pověsit. A najednou se mi chce malovat obraz, tak si připravím barvy. Rozjedu vlastně paralelně třeba deset různých aktivit a manžel se mě ptá: Kde to je, byla jsi v té koupelně? A já si řeknu, v jaké koupelně, a nevím," vysvětluje Magdalena.
ADHD lidé velmi často nedokončí své plány. Kvůli této vlastnosti si jen obtížně hledají a udržují přátele, často mění zaměstnání a partnery. „I ta komunikace je složitější. Někdo něco říká, všem ostatním je to samozřejmě srozumitelné, ale já vůbec nechápu, co tím ten člověk přesně myslí. Mně se do té jedné informace v hlavě rozběhne taková analýza. Co tím ten člověk myslí, co tím chce říct? Myslel to, co říkal nebo chtěl něco naznačit, nemyslel tím něco jiného, nestydí se říct, co opravdu chce, nechtěl mě navést na nějaký problém? To vše se odehrává v hlavě člověka s ADHD při pro ostatní normální konverzaci,“ říká Magdalena.
Přestože společnost na tyto lidi často pohlíží jako na méně inteligentní, ve skutečnosti bývá jejich IQ často nadprůměrné. Na úspěch se mnohem více nadřou než stejně nadaní. "Beru to jako problém i dar. Mohu dělat spoustu zajímavých věcí a zvládám je dobře, jsem multifunkční. Druhá stránka věci je, že je člověk odlišný v práci, ve vztazích, má to těžší. Ta paměť a komunikace u lidí s ADHD vyžaduje pochopení. Někdy se cítím jako ufon," směje se Magdalena.
Pokud jste často neklidní a máte problémy se soustředěním, nemusí to znamenat, že máte ADHD. Posoudit by to měl váš lékař a navrhnout, jak s diagnózou pracovat.
"Já jsem člověk, co se snaží věci dělat přirozenou cestou tzn. že si nemyslím, že by člověk měl jíst hned léky. Ale jak říkám, jde o moji zkušenost, moji osobu. Podle mě je dobré pracovat na sobě, najít si terapeuta, s kterým si mohu popovídat o svým pocitech, psát si deník o tom, jakou mám kdy náladu, meditovat, vydýchávat situace, mít pohyb, důležitá je i strava a doplňky stravy jako omega mastné kyseliny nebo hořčík,“ radí podle své zkušenosti Magdalena.
ADHD se diagnostikuje pohovorem s psychiatrem. Neexistuje žádný další specifický objektivní test. "O ADHD se nestydím mluvit, naopak se snažím rozjet projekt, který pomůže dalším lidem s touto diagnózou, i když třeba netuší, že jí také trpí. Věnuji se svým stránkám a audioknihám, kde popisuji, co mě osobně pomáhá, jaké já mám zkušenosti, příklady, které jsou pro nás běžné, ukazuji, jak na sobě pracovat, sdílím meditace, a také doufám, že přes mou diagnózu, alespoň toto dotáhnu opravdu do konce," říka s úsměvem Magdalena.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
