Evropská unie by už v polovině září mohla uvalit sankce na představitele běloruského režimu. Na seznamu jsou přibližně čtyři desítky blízkých spolupracovníků prezidenta Alexandra Lukašenka. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ujistil, že sankce jsou nevyhnutelné. Momentálně je však blokuje Kypr za podpory Řecka.
Zfalšování volebních výsledků a násilí během protivládních demonstrací. Z těchto důvodů chce Evropská unie uvalit na přední představitele Běloruska v čele s "posledním evropským diktátorem" Alexandrem Lukašenkem sankce.
Lídři sedmadvacítky se na trestu pro vedení běloruského režimu shodli už na srpnovém summitu. Protesty proti Lukašenkovi a za opakování prezidentských voleb mezitím pokračují. Bezpečnostní složky demonstrace už několikrát potlačily silou.
Přinejmenším tři lidé při protestech zemřeli, 300 lidí se zranilo. Přibližně 7000 demonstrantů zadrželi policisté.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pátek zopakoval, že EU sankce určitě uvalí. Dotknout by se měli 40 představitelů režimu včetně Lukašenka. "Lidé, kteří se chtějí podílet na budoucnosti Běloruska, nesmějí být vystaveni zastrašování, svévolnému zatýkání ani násilí. Nesmí být nuceni odejít do exilu," prohlásil Borrell.
Ve druhé polovině září se sejdou evropští ministři zahraničí. Aby seznam jmen k uvalení sankcí prošel, musejí se na něm jednomyslně shodnout. Dohodu ale blokuje Kypr, který má podporu Řecka, píše portál euobserver.com.
Kypr si souhlas s běloruskými sankcemi údajně podmiňuje uvalením nových sankcí na Turecko kvůli průzkumné těžbě v bezprostřední blízkosti jeho výsostných vod ve Středozemním moři. Zatím není jasné, zda na to další unijní ministři přistoupí.
Více o aktuální situaci v Bělorusku se dozvíte z reportáže TV Nova:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz