Složení játrových paštik se za desítky let změnilo. Co obsahují dnes? PŘEHLED

Zdroj: Profimedia

Játrová paštika je neodmyslitelnou součástí českého jídelníčku. Dáváme si ji ke snídani či jako předkrm. Dobře nasytí i jako svačina na výletě. Podívejte se na naše velké srovnání, jak se za posledních více než 40 let paštiky změnily a jaké mají nyní složení.

Játrová paštika patří v Česku už po desítky let mezi nejoblíbenější paštiky vůbec. Některým lidem chutná nejvíce s čerstvým domácím chlebem a brusinkami, jiní si zase játrovku dopřejí třeba s praženou cibulkou. 

Mezi výrobky na našem trhu jsou velké rozdíly, ať už v konzistenci, tak hlavně v celkovém složení. Můžeme narazit na játrovky, které obsahují velké množství vepřového masa a vepřových jater, ale bohužel i takové, kde je jejich množství podstatně nižší.

Související obsah

Velké srovnání turistických salámů. Jak by obstály podle staré normy?

27. 8. 2021 Monika Bílková M. BÍLKOVÁ

K našemu porovnání jsme použili recepturu z roku 1979, jak ji zapsal ve své knize České masné výrobky podle normy z roku 1977 Václav Šedivý. Na výrobu 100 kil paštiky bylo v této době potřeba 14 kilo jater, 17 kilo drobů a vnitřností, 47 kilo masa z vepřových hlav a další ingredience.

Do játrové paštiky se dříve mlely například kravská vemena, býčí žlázy, krvavý ořez, mozek, mícha, plíce, žíly nebo slezina a další. V dnešní době už je ale norma pro játrovku přísnější a výrobci musí dodržet minimální obsah masa či jater. Naopak oproti původní receptuře je povoleno více vody.

​ 

​V regálech obchodních řetězců tak v dnešní době narazíte na paštiky s mnohem větším obsahem jater, kdežto masa mají zase některé podstatně méně. Z většiny receptur vymizelo také přidávání různých vnitřností.

Pokud si chcete opravdu pochutnat na játrové paštice, je dobré pečlivě sledovat obsah vepřových jater a masa. Někteří výrobci totiž volí lehce odlišné názvy, jako například vepřový krém, játrovka či paštika s vepřovými játry, a nemusí tak splňovat požadavky podle vyhlášky.