Domácí

Velké srovnání turistických salámů. Jak by obstály podle staré normy?

Velké srovnání turistických salámů. Jak by obstály podle staré normy?
Zdroj: Getty Images

Prázdniny i léto sice pomalu končí, ale na nějaký víkendový výlet s rodinou možná ještě vyrazíte. Pokud navíc patříte mezi Čechy, kteří se na svých toulkách neobejdou bez oblíbeného turistického salámu, pak jste tu správně. Redakce TN.cz si pro vás totiž připravila srovnání současných produktů, které jsou k mání v kamenných prodejnách i e-shopech, s recepturou, podle které se turistické salámy vyráběly za socialismu. Podívejte se, jak se jejich obsah změnil za uplynulé bezmála tři čtvrtě století.

V naší tabulce najdete salámy, na které narazíte jak v kamenných obchodech, tak na internetu. Informace o složení jednotlivých výrobků jsme čerpali z údajů, které uváděli buď sami výrobci, nebo prodejci.


Jestli něco zůstává stejné, tak jsou to vlastnosti masa. Obecně se při výrobě turistického salámu totiž zpracuje větší množství, než je výsledná hmotnost výrobku. Je to proto, že při procesu se maso vysuší.


Drtivá většina současných „turisťáků“ se vyrábí ze 110 až 120 gramů hovězího a vepřového masa na 100 gramů konečného výrobku. V přepočtu tak obsahují méně masa než salámy, které vznikaly podle receptury z konce 70. let minulého století.

 


Tehdy se na výrobu turistických salámů totiž používalo 133 gramů masa. Na salám od Kosteleckých uzenin se pak spotřebovalo stejně masa, jako uvádí norma ze 70. let.


Co se týče obsahu soli, až na salám od výrobce Maso Brejcha by všechny zbylé výrobky z naší tabulky odpovídaly limitu, který definovala socialistická receptura. Jen ve složení "turisťáků" od zmíněného výrobce je uvedeno 1,7 gramů, což se původním stanoveným hodnotám vymyká.


Na pultech obchodů se turistický salám začal poprvé objevovat v polovině 20. století. Nejčastěji býval buď zauzený, nebo s bílou plísní na povrchu.

Související obsah


Pokud jde o normu, která se zabývala výrobními recepturami, tak ta pochází z roku 1977. Vycházely z ní hned dvě výrobní receptury, přičemž jedna se zaměřovala na standardní salám a ta druhá na trvanlivý. „Turisťák“ s plísní se ale již nevyrábí. K mání je v dnešní době pouze jeho trvanlivá verze.


Největší rozdíl mezi vyhláškou z roku 1977 a tou nejaktuálnější, která v platnost vešla v roce 2016, je obsah tuku. Zatímco salámy, které se vyrobí dnes, nesmí obsahovat více než 40 procent tuku, u těch, které jste si mohli pořídit na konci 70. let minulého století, omezení nebylo. Norma z dob socialismu se totiž o maximálním obsahu tuku vůbec nezmiňuje.


Velký důraz se podle současné vyhlášky klade také na původ bílkovin. Nejsou povoleny bílkoviny jiných živočišných druhů než ty, které se nachází v hovězím a vepřovém mase. Používat se nesmí ani jiný druh masa nebo maso, které je oddělené strojně.

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Píše se na Deník.cz