Programové prohlášení vlády. Některé plány jsou nereálné, tvrdí opozice

Lucie Hlubučková

7. 1. 2022, 22:10

Programové prohlášení vlády obsahuje řadu poměrně ambiciózních plánů. Například důchodovou reformu, 10 tisíc nových bytů ročně, nebo dvě procenta HDP na obranu do roku 2025. Podle opozice to ale kabinet s některými záměry přestřelil.

Bydlení

Plán vlády je nastavit podmínky tak, aby se do konce volebního období stavělo o 10 tisíc bytů ročně víc, než dnes. "Samozřejmě každá vláda má své cíle a ambice, podle mého názoru to není reálné," myslí si bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). "Vláda umožní jednodušší získání pozemků, které stát má. Pak jsou to další kroky, ať už je to zjednodušení stavebního zákona," tvrdí ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Energetika

Vláda počítá s rozvojem střešních solárních elektráren, těch by mělo do roku 2025 přibýt 100 tisíc. Například za loňský rok se v Česku postavilo zhruba jen 9 500 takových elektráren. Vláda má co dohánět. "Podle vlády je to reálné, ale je to ambiciózní, potřebujete stabilitu sektoru a hlavně víc pracovníků," sdělil výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Finance

Velká očekávání budila hlavně otázka, jak se vláda postaví k euru. Jednotlivé strany vládní koalice na něj mají rozdílné názory. V programovém prohlášení se kabinet zavázal jen ke splnění podmínek k přijetí, ne k samotnému přijetí. "Je to postoj vůči euru na úrovni chytré horákyně, vláda jenom zopakovala to, co musí," vyjádřil se ekonom Petr Bartoň.

Ožehavá je i otázka důchodové reformy. Tu chce vláda za své funkční období stihnout. V cestě jí ale může stát už zmiňovaná snaha o úspory. "Co víme z minulosti, že na jakoukoliv důchodovou reformu potřebujeme dostatečné množství výdajů na změnu systému. Já jsem extrémně skeptická k tomu, že bychom na konci volebního období skutečně měli nový penzijní systém," odhaduje ekonomka Lucie Sedmihradská.

Dají se všechny body programového prohlášení fakticky stihnout? Podívejte se na rozhovor s ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem (Piráti):

​Obrana

Do roku 2025 chce vláda dávat dvě procenta HDP na obranu, takový je požadavek NATO. "Je to hezký cíl, stát se odpovědnou součástí aliance, nakonec se ale může stát, že rozpočtová situace nakonec neumožní vládě slib splnit tak, jak se to nepodařilo předchozím vládám," řekl politolog Lukáš Jelínek.

V roce 2021 ministerstvo obrany hospodařilo s částkou asi 90 miliard korun. Pokud by Česko chtělo splnit dvouprocentní závazek, muselo by armádě poslat přes 135 miliard korun.

Korespondenční hlasování

Vláda chce také umožnit občanům, kteří žijí mimo Česko republiku, možnost volit na dálku. Část opozice je proti. "Ani ve vyspělých zemích nebylo možné zajistit korespondenční hlasování tak, aby bylo pro občany nezpochybnitelné," komentuje Tomio Okamura (SPD). Poprvé by podle Fialova kabinetu mohli Češi korespondenčně volit už příští rok v prezidentských volbách.

Podívejte se, co si o programovém prohlášení myslí lidé:

​