Velký šok pro vědce. V Milovicích našli to, co čekal málokdo

Zdroj: Česká krajina/ Lucie Ambrožová

Tatiana Skoumalová

23. 1. 2022, 05:50

Překvapivé výsledky přinesl výzkum vzácných brouků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci tam zkoumali brouky rozkládající v přírodě trus zvířat.

"Milovice se v rámci našeho výzkumu ukázaly být významným místem výskytu koprofágních brouků. Hostí 43 druhů," uvedla Lucie Ambrožová z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR. Koprofágních druhů brouků, kteří rozkládají v přírodě trus zvířat, je tam přes 40.

Biologická rozmanitost u této skupiny hmyzu vyniká hlavně ve srovnání se zbytkem střední Evropy. Prvenství získala oblast polské Bělověže, kde vědci zjistili celkem 46 druhů. Z více než 20 středoevropských lokalit se tak Milovice zařadily se 43 druhy brouků hned za Bělověž. 

Související obsah

Nektarový zázrak! Na úbytek hmyzu se nabízí jednoduché řešení

12. 5. 2021 Tatiana Skoumalová T. SKOUMALOVá

​"Důvodem mimořádné druhové bohatosti v Milovicích je zřejmě dlouhodobě vysoký stav zvěře, který zde přetrvával i v období aktivní vojenské činnosti, v kombinaci s velkou rozlohou území a faktickou absencí pastvy hospodářských zvířat v mikroregionu," dodala Lucie Ambrožová.

Výskyt tohoto typu brouků je přitom nejen součástí biodiverzity, ale má i klíčový význam pro zadržování vody v krajině a pro adaptaci krajiny na změny klimatu. Koprofágové totiž rozebírají trus velkých zvířat a ve formě organické hmoty ho vracejí zpět do půdy. Tam pomáhá zadržovat vodu a zároveň je tímto způsobem vázaný v půdě uhlík.

Související obsah

Vzácná obří včela je opět v Česku! Budí hrůzu, ale neměli byste ji zabíjet

8. 3. 2021 Zdeněk Drgáč Z. DRGáč

​Právě proto by měla být ochrana koprofágních brouků v bývalém vojenském prostoru podle vědců prioritou. "Vracení organické hmoty do půdy je klíčový proces v boji se změnami klimatu. Právě zdravá půda je v boji s klimatickými změnami hlavním nástrojem k zastavení negativních trendů. Mnohem důležitější než například často zmiňované sázení stromů," upozornil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Podle vědců stačí zlepšit stav půdy o pouhá čtyři promile, aby lidstvo dokázalo kompenzovat veškeré hrozby vyplývající z klimatických změn. Z přítomnosti chrobáků má užitek nejenom příroda, ale i lidé.

"Chrobáci se živí trusem zvířat, který mnohá z nich zahrabávají hluboko do země. Jsou zdravotní policií, která nejen zajišťuje úklid pastvin, ale také ubírá životní prostor obtížným mouchám a doručuje v trusu obsažené živiny ke kořenům rostlin, jež následně živí pasoucí se zvěř. Jde o dokonalý koloběh živin fungující miliony let," zdůraznil Miloslav Jirků.