Česko má k dispozici stovky vojáků v rámci takzvané síly rychlé reakce, které musí v případě požadavku NATO vyslat do akce. Čeští vojáci by mohli být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nasazeni na Slovensku nebo v Rumunsku, aby posílili východní křídlo. O jejich přítomnosti přímo na Ukrajině se ale zatím nejedná.
Téměř 600 českých vojáků by mělo být připraveno k rychlému nasazení v rámci NATO. Podle ministryně obrany Černochové zatím není přesun českých vojáků na Ukrajinu ve hře. Je prý ale nutné posílení východního křídla.
"V tuto chvíli jsou dvě varianty. Jednou variantou je Slovensko, druhou Rumunsko. Myslím, že asi cítíme, co nám je z hlediska území geopoliticky blíže," řekla ministryně. Rozhodnout o tom podle ní musí vláda a obě komory parlamentu.
"Aliance má připravené obranné mechanismy, aby bránila své území a státy. Pokud k této situaci dojde a ta opatření budou aktivována, tak reakce vojenských jednotek NATO bude velmi rychlá," popsal možnou situaci náčelník Generálního štábu Armády ČR Aleš Opata.
Kvůli dění na rusko-ukrajinské hranici ve středu zasedne Bezpečnostní rada státu. "Beru ty konkrétní kroky, na kterých je shoda v rámci EU a NATO, a to je posílení východního křídla," nechal se slyšet bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO).
Česko má do konce června v pohotovosti skoro dvě stovky chemiků a zhruba 400 příslušníků 4. brigády rychlého nasazení. Zároveň jsou v Litvě a Lotyšsku stovky českých vojáků v takzvané předsunuté přítomnosti.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz