Válečný konflikt na Ukrajině potvrzuje, že způsob vedení boje už není jen v obrněných pozemních strojích nebo letadlech. Revoluční změnu přinesla do násilných konfliktů bezpilotní technika. Pro tu ale v Česku není vybudované zázemí.
Válečné drony na sebe ve válce na Ukrajině stále více upozorňují. Tato moderní technika zcela zastínila spolehlivá bojová vozidla pěchoty (BVP), s kterými ruská armáda postupuje pomaleji, než se čekalo. Vzniká tak otázka, jestli jsou drony perspektivnější než BVP, které má do čtyř let Česká republika nakoupit za 50 miliard korun v rámci modernizace vojenské techniky. Česká republika by jich chtěla koupit 210.
"Česká republika v současné době využívá vozidla typu BVP 2 vyrobené koncem 80. let. Tato vozidla využívá kromě východu také Finsko, které je modernizovalo. Po vzoru Finska bychom se mohli vydat i my, protože modernizace strojů by nás vyšla místo 50 miliard na pouhé 2 miliardy," představil pro TN.cz jednu z možných cest vojenský publicista Jiří Vojáček.
S modernizací stávajících BVP naopak zásadně nesouhlasí bezpečnostní expert Andor Šándor. "Rozhodně bych to nepodpořil. Představte si, že máte škodovku 120 a chcete z ní udělat třeba superb. To také nejde moc dohromady," zdůvodnil Šándor.
V době války musí pro správné fungování armáda splňovat takzvanou pyramidu. "Úplně vespod musíte mít náklaďáky, nad nimi jsou BVPéčka a někde výš jsou drony. Jestli tato válka něco změní na způsobu válčení, tak to, že se budou stále častěji využívat bezpilotní prostředky, tedy drony," upozornil Vojáček.
Porovnání dronů s BVP není možné, protože obě techniky mají jiné poslání. Zatímco drony mají za úkol ve vzdušném prostoru mapovat okolí nebo zasahovat cíle, BVP naproti tomu má za úkol bezpečný převoz vojáků nebo třeba munice.
"Pokud porovnáváme drony s BVP, tak každá z těch technik má úplně jiný účel využití a nelze je tudíž dost dobře srovnat. Pokud bychom ale nakoupili drony, staneme se významným spojencem NATO," uvedl bezpečnostní analytik a ředitel společnosti Synergia David Rožek.
Bezpečnostní analytik rovněž vyzdvihl BVP, které podle něj má největší využití v boji ve městech. "Kdyby se ruští vojáci nepřesouvali po Ukrajině pomocí BVP, jejich ztráty by byly o mnoho vyšší. Důvodem pomalého postupu jsou spíš nezkušení vojáci a jejich morálka na bodu mrazu," dodal.
Modernizace techniky české armády je ale nutná, shodují se odborníci. "Je to nutné a zároveň správné rozhodnutí. Abychom měli použitelnou a hlavně konkurence schopnou armádu, musíme modernizovat vojenskou techniku. Ta situace, kterou teď na Ukrajině sledujeme, by nás měla motivovat k urychlenému nákupu," potvrdil na závěr Andor Šándor.
Česko momentálně vlastní jen malé průzkumní drony. Pokud by se ministerstvo obrany rozhodlo nakoupit i ty větší a bojové stroje, je zapotřebí pro ně vybudovat zázemí. Vzhledem k rozdílným vlastnostem techniky by podle expertů bylo nejlepší pořídit si je obě. Katalyzátorem větších investic do armády zřejmě bude invaze Rusů na Ukrajinu. Ostatně polský Sejm v pátek schválil, že země bude dávat na armádu 3 % HDP, což je o polovinu víc, než doporučuje NATO. Polsko chce vybudovat čtvrtmilionové vojsko, jedno z největších v Evropě.
Více o budoucnosti armády v reportáži:
