Zahraničí

Válka na Ukrajině: Ruský medvěd je bezzubá šelma, hodnotí odborník

Válka na Ukrajině: Ruský medvěd je bezzubá šelma, hodnotí odborník
Zničená ruská technika na Ukrajině | Zdroj: Generální štáb ukrajinské armády

Ruským silám na Ukrajině se příliš nedaří. Na frak dostávají elitní gardové jednotky, dochází jim munice i palivo, ztráty jsou obří. Mají se státy NATO vůbec bát ruské armády? Na otázku odpovídal vojenský publicista a analytik z Univerzity obrany.

Ruská neschopnost dosáhnout na Ukrajině nejen politických, ale také vojenských úspěchů zarazila mnohé odborníky. "Už teď se na sebe spousta odborníků podezřívavě dívá a ptá se, co to jako celé ty roky sledovala, protože se ukazuje, že v té armádě jsou tak obrovské systémové chyby a nedostatky, že v řadě ohledů postrádá schopnosti a kapacity, které jsou nutné pro vedení moderní války," prohlásil bezpečnostní analytik a vojenský publicista Lukáš Visingr.

Rusové mají podle něj velké problémy koordinovat větší letecké operace. "Na Ukrajině by potřebovali operace s desítkami letadel, ale oni to neumí. Jediná příležitost, kterou Rusko mělo, aby někam posílalo koordinovaně desítky letadel, jsou přehlídky. To, co zvládají Američané, Britové, a dokonce i Francouzi, to Rusové nikdy nedělali," poznamenal.

Zmínil také celé roky vychvalovanou protivzdušnou obranu, která si ale ve skutečnosti neumí poradit s drony Bayraktar. A ruské systémy elektronického boje na tom nejsou o mnoho lépe. Objevují se také chyby na taktické úrovni a v logistice.

Související obsah

Vysoké investice do armády nejsou vidět

Naprostá většina expertů, která se zabývá Ruskem, měla podle analytika Richarda Stojara z Univerzity obrany představu, že ruské ozbrojené síly jsou po dvou dekádách vysokých investic na daleko vyšší úrovni. "Tento konflikt ukazuje, že tam jsou stále ty chronické slabiny, které ruská armáda měla v 90. letech nebo v sovětské éře. V mnoha směrech zaostává za vyspělými armádami nejenom západoevropskými a americkými, ale i asijskými. I taková jihokorejská armáda je daleko sofistikovanější a lépe vyzbrojená než ta ruská," srovnal.

"Minimálně v oblasti pozemních sil byla ruská armáda přeceňována. Není to taková bezchybně fungující, moderně vyzbrojená vojenská mašinerie, jak se to Rusko snažilo prezentovat. Slabý výkon ruského letectva na Ukrajině není až zas tak překvapivý, už v Gruzii se totiž letectvo ukázalo jako nejslabší část ruských sil," zhodnotil Stojar.

Úspěchy v Sýrii a na Donbasu

Přitom se ale ruské síly předvedly jako schopné v Sýrii a na Donbasu. Ovšem jak Visingr doplnil, Rusové v Sýrii měli jen námořní pěchotu, výsadkáře a speciální jednotky. Nebyly tam nasazené normální velké manévrové síly. Jednalo se o úroveň praporů, na Ukrajině je ovšem potřeba zvládat velení na úrovni brigád a divizí.

Na Donbasu podle Visingra nikdy Rusové neměli najednou více než 10 tisíc lidí, tedy ne více než 10 praporových úkolových uskupení. "Na Ukrajině jich mají desítky, evidentně na to jejich plánovací velitelské schopnosti nestačí," dodal.

Související obsah

Chyby při pražském jaru

Visingr zmínil i historické paralely. Za studené války se velká většina odborníků na Západě bála sovětské armády, předpokládala, že když vyrazí do útoku, převálcuje celý kontinent, a NATO se tak buď stáhne do Británie, nebo bude muset použít jaderné zbraně.

"Ale ta menšina říkala, podívejte se na rok 1968 v Československu. Sověti přišli do země, kterou znali jako své boty, nikdo tam na ně prakticky nestřílel. Přitom ale lidé přeházeli pár ukazatelů u cesty a ty jednotky dojely jinam, než měly. Pak se do těch míst vojáci dostali, ale došlo jim palivo, pak jim došla voda, pak jim došlo, že v srpnu je teplo, tak že tu vodu potřebovat budou," připomněl Visingr.

I v Československu se nakonec projevila nízká morálka ruských záklaďáků.  "Ve výsledku šla morálka záklaďáků k nule. Lidé si s nimi začali povídat a záklaďáci ztratili iluze o tom, kam je vlastně poslali. Tak je museli vyměnit. Poslali tam druhou vlnu záklaďáků, ta dopadla stejně. Tak tam poslali další vojáky, kteří si s lidmi už povídat nesměli, a zavřeli je na základny," doplnil.

Související obsah

Mají investice do armád NATO smysl?

"Jsme si opravdu jistí, že by taková armáda dokázala převálcovat západní Evropu, kde by na ni nejspíše ještě někdo střílel? Jsme si opravdu jistí, že by došla až ke kanálu La Manche? Nebo by se spíše za týden nebo 14 dní proměnila v chaotické rabující bandy nájezdníků?" položil řečnickou otázku Visingr.

A tato otázka je podle něj naprosto legitimní i teď. "Schopnost ruské armády vést nějaké rozsáhlé operace byla konfliktem na Ukrajině dosti zásadně zpochybněna. Že s něčím nemá zkušenost, to je jedna věc, ale dělá naprosto amatérské chyby," uvedl.

Je otázka, co NATO z konfliktu na Ukrajině vyvodí, míní Stojar. "Samozřejmě teoreticky by se mohlo říct, že pokud se tedy ruský protivník ukazuje jako 'vojensky impotentní' v konfliktu s ukrajinským protivníkem, který také z hlediska výzbroje, vybavení a postupů není na srovnatelné úrovni s aliančními armádami, tak by konvenční konflikt s NATO pro ruskou stranu mohl dopadnout velmi rychle jako vojenská katastrofa," zamyslel se.

"Je tady taková ta periodická otázka, jestli má smysl masivně zbrojit a reagovat na konflikt zvyšujícími se investicemi do armád, když se ukázalo, že ruský medvěd je trošku bezzubá šelma a není schopný působit efektivně pár kilometrů za svými hranicemi," uzavřel úvahou.

Podívejte se na snímky zničené ruské techniky:

Podívejte se na přestřelku při obsazování letiště Hostomel:

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz