Starosta Chersonu exkluzivně: Ve městě není žádný zákon, lidé ztrácejí naději

Z Chersonu na jihu Ukrajiny se pomalu stává porobené město duchů. Podle starosty Ihora Kolychajeva, který popsal současnou situaci na místě v exkluzivním rozhovoru pro TV Nova, se obyvatelé města po odhalení masakrů v Buči a jinde bojí o život a radši odchází pryč. Nepomáhají ani zásahy ruských okupačních sil proti aktivistům.

Jeden z prvních větších válečných úspěchů na Ukrajině bylo pro Rusy obsazení Chersonu. Podle starosty Ihora Kolychajeva je město na hranici humanitární krize. "Humanitární krize se může projevit v nejbližší době vzhledem k faktu, že 26. dubna se úřadu chopil nový starosta dosazený Ruskem. A my jsme dle příkazu vojenské administrativy mohli řídit město jen 'na dálku'. Ve stejnou dobu jsem poslal žádost ukrajinské prezidentské kanceláři o instrukce, jak dále postupovat. Závisí na tom totiž život ve městě, tedy platby, rozpočet, pohyb zboží i materiální zajištění," řekl v rozhovoru pro TV Nova.

Podle starosty je velkým problémem například nedostatek chleba. "Kvůli obklíčení se k nám nedostaly žádné zásoby. Od začátku války tady nebyly žádné humanitární koridory, a to bych rád zdůraznil, do města nebyl zřízen ani jeden koridor!" upozornil.

Související obsah

08:28

Starosta Mariupolu exkluzivně pro TV Nova: Z města je peklo

23. 4. 2022 Vladimír Kouba V. KOUBA

Okupace a zlomení odporu

Nástrahy okupace se projevují i v dalších oblastech života, například pohyb po městě je problematický. Ulice jsou prošpikované vojenskými hlídkami a checkpointy. Ruští vojáci kontrolují dokumenty i obsah mobilních telefonů.

Už zpočátku okupace se Chersonští scházeli v centru města, aby mohli protestovat. Jenomže i tento odpor se Rusům podařilo zlomit. "Počet účastníků demonstrací a protestů se v čase měnil, 7. března to bylo 2 000 lidí, 13. března více než 10 tisíc lidí, ale 27. dubna to bylo kvůli činnosti ruské FSB i vojáků jen něco přes sto účastníků," srovnal Kolychajev.

Ruská protiopatření se zaměřují na různé aktivisty, ať už na ty, kteří se dříve zapojili do protiteroristické operace na Donbasu, nebo na veterány ukrajinské armády. "Jedou podle systému. Dají dohromady informace na základě dat lidí, pak jdou dům od domu, vyberou určité lidi a zadrží je. Někdy je zadrží na jeden den, jindy to trvá i deset až dvacet dní," přiblížil starosta.

Související obsah

01:33

ON-LINE: Ukrajinská města zasáhly rakety. V části Lvova nejde proud

3. 5. 2022 Redakce TN.cz R. TN.CZ

Bezpráví ve městě

Právo a pořádek ve městě je zcela mimo ukrajinskou kontrolu. "Co se policie a dalších bezpečnostních složek a orgánů týče, tak 24. února se veškeré jejich velení přesunulo na území kontrolované vládou. Ve města tak nejsou žádní ukrajinští policisté ani vládní agentury. Žádní žalobci, žádná policie, žádná bezpečnostní služba, žádné soudy, nikdo," popsal Kolychajev.

Ve městě platí zákaz vycházení a podle toho se řídí život v Chersonu. "Takže pokud někdo zákaz vycházení neporušuje, může říct, že je v bezpečí. Pokud se pravidly neřídí, žádná záruka bezpečí zde pro něj není," dodal starosta.

"Chodím ulicemi města a mluvím s lidmi, dívám se jim do očí. Máte určitý bod, kdy dochází k duševnímu vyhoření. To už je za námi a po vyhoření následuje už jen prázdnota," naznačil starosta, jak se obyvatelé Chersonu cítí. Je podle něj ale důležité dělat vše proto, aby v lidech opět zahořela naděje.

Z města tak prchá stále více jeho obyvatel. "Poté, co lidé viděli záběry z Mariupolu, Hostomelu, Buči, Irpině či Černihivu, tak se začali bát a i přes rizika a nebezpečí začali z města utíkat. Máme tady dobrovolníky, kteří vyvádí lidi ven z města, obyvatelé se také domlouvají na sociálních sítích a odchází směrem na Mykolajiv či Kryvyj Rih. Auta ale zůstávají stát na polích ostřelovaných dělostřelectvem, směr na Mykolajiv je totiž uzavřený, ale to i některé další. Lidé pak opouští město směrem přes Krym do Gruzie nebo také do Turecka. Tak se Cherson stal městem duchů," řekl starosta.

Související obsah

01:36

Putin určil nové cíle útoků. Nad válčením přebírá totální kontrolu

3. 5. 2022 Zdeněk Drgáč Z. DRGÁČ

Výzva světu

Se vzkazem se obrátil i na evropskou a světovou veřejnost, stejně tak jako na její politické představitele. "Chci říci všem lidem v zahraničí, že na Ukrajině se opravdu jedná o válku. Ukrajina bojuje sama. A evropská i světová společenství by měla Ukrajině pomoci, co to jen půjde, všemi prostředky. Pokud si svět myslí, že se ho to netýká, tak se velmi plete," varoval.

"Chci, aby si všichni sundali z očí růžové brýle a nežili jen v šalebných iluzích. Týká se to každého. Válka ovlivní potravinovou bezpečnost, humanitární politiku, ovlivní to počty uprchlíků mířících do Evropy. Ukrajinu už podle statistik opustilo přes pět milionů lidí a já mám podezření, že jich mohlo být i deset milionů. A ty musí někdo přijmout," doplnil.