Členství v NATO ano, základny a jaderné zbraně ne. Finsko a Švédsko si kladou podmínky

Martina Nášelová

19. 5. 2022, 21:25

Pokud Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, nebude po ní chtít, aby na jeho území rozmisťovala jaderné zbraně nebo zřizovala vojenské základny. Podobný postoj zastává i Švédsko. To spolu s Finskem ve středu v Bruselu podalo oficiální žádost o členství v NATO. A ve čtvrtek se ve Washingtonu lídři obou severských zemí setkali s prezidentem Joem Bidenem.

Chceme být členy, ale vojenské základny a jaderné zbraně na svém území nechceme. Finská premiérka Sanna Marinová dala jasně najevo, že vstup její země do Severoatlantické aliance neznamená umístění jejích vojsk na hranici s Ruskem.

"Nemyslím si, že by se naším členstvím v Alianci něco zásadního změnilo. Už teď jsme velmi blízkými partnery NATO. Pokud jde o obranu, jsme velmi silná země," prohlásila Marinová.

Podobný postoj zastává i Švédsko, které ve středu o členství v Alianci také oficiálně požádalo a které na svém území trvalou základnu nechce. Tento severský postoj samozřejmě vítá ruský prezident Vladimir Putin, který řekl, že Moskva vstup Švédska a Finska do vojenského bloku nevnímá jako bezprostřední hrozbu.

Související obsah

01:51

Švédsko a Finsko podaly přihlášky do NATO. Turecko je blokuje

18. 5. 2022 Kryštof Duda K. DUDA

​Dá se předpokládat, že Finové i Švédové nechtějí dráždit hada bosou nohou. A snaží se otupit protesty Ruské federace vůči přistoupení k NATO právě tím, že na jejich území nebudou žádné základny ani jaderné zbraně.

Z Kremlu se ale už několik dní zároveň ozývá, že pokud by Aliance ve Švédsku a Finsku nakonec přeci jen chtěla rozšířit svou vojenskou infrastrukturu, Rusko odpoví rozmístěním jaderných zbraní poblíž hranic evropských zemí.

Švédský i finský zájem o členství v NATO urychlila válka na Ukrajině rozpoutaná Ruskem. Prezident USA Joe Biden ve čtvrtek premiérku Švédska a finského prezidenta přivítal ve Washingtonu a řekl, že se těší na rychlé schválení žádostí.

Severní rozšíření Aliance by však mohlo zbrzdit Turecko. Proti se vyjádřil i chorvatský prezident Zoran Milanović, který je podle mnohých médií orientován prorusky.