Do letitého sousedského sporu zasáhl Ústavní soud. Žalovaný muž dlouhodobě znesnadňoval užívání příjezdové cesty své sousedce a její rodině různými překážkami. Přímo do středu cesty odstavil například náklaďák.
Stěžovatelka v žalobě tvrdila, že vlastní rodinný dům sousedící s pozemkem žalovaného. Pokud chce ke svému domu dojet autem, jediným přístupem je příjezdová cesta, kterou však vlastní žalovaný. Tuto příjezdovku využívala žalobkyně i předchozí vlastník, přičemž do katastru nemovitostí nebyla vložena služebnost jízdy.
Žalovaný jako nový vlastník nemovitosti s užíváním této cesty žalobkyní a její rodinou nesouhlasil a její užívání znemožňoval překážkami. Jednání mezi žalobkyní a žalovaným byla bezvýsledná. "Na základě dlouholetého užívání příjezdové cesty došlo k vydržení věcného břemene služebnosti cesty," uvedla dále v žalobě žena. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil.
Žalobkyni se podařilo prokázat, že příjezdová cesta je jediný přístup k jejímu domu a žalovaný zasáhl do pokojné držby. Okresní soud v Liberci proto žalobě z rušené držby v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný podal odvolání a Krajský soud v Ústí nad Labem následně rozhodl, že žalobkyní tvrzené vydržení práva sporné cesty je nejisté. Stěžovatelka proto podala ústavní stížnost, přičemž Ústavní soud dospěl k závěru, že stížnost je důvodná.
"Odvolací soud rozhodl, že žalobkyně prokázala existenci držby sporné cesty ve formě pokojného užívání cesty za účelem příchodu a příjezdu ke své nemovitosti a dále prokázala rušení žalovaným i reálnou hrozbu, že toto rušení bude pokračovat i v budoucnosti. Žalobkyně tedy unesla důkazní břemeno ohledně jí tvrzených rozhodných skutečností," uvedl Ústavní soud a usnesení krajského soudu zrušil.
Podle Ústavního soudu bylo rozhodnutím krajského soudu porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces a právo vlastnit majetek. Ústavní soud přitom nijak nepředjímá rozhodnutí soudu o žalobě z rušené držby. Proti nálezu se nelze odvolat.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz