EU chystá nová pravidla pro minimální mzdu. Má být přiměřená a důstojná

Ilustrační fotografie | Zdroj: Profimedia

Kateřina Kotyzová

7. 6. 2022, 18:25

Evropská rada a Evropský parlament se dohodly na nových pravidlech, která mají upravovat minimální mzdu v členských státech. Cílem je, aby zaměstnanci napříč celou Unií měli nárok na důstojné pracovní a životní podmínky. Výši minimální mzdy EU určovat nebude, měla by ale podle ní být přiměřená.

Zástupci Rady EU a Evropského parlamentu v pondělí dosáhli předběžné dohody o návrhu směrnice o přiměřené minimální mzdě v Evropské unii. Cílem nového předpisu má být dosažení důstojných pracovních a životních podmínek evropských zaměstnanců.

Neznamená to, že pracovníci v Česku budou mít nárok na stejnou minimální mzdu jako ti v Německu. Snahou Unie totiž není sjednotit minimum, které by každý měsíc Evropané viděli na svých výplatních páskách. Prostřednictvím směrnice chce stanovit postupy, kterými by se členské státy řídily při stanovení minimální mzdy tak, aby z ní lidé mohli důstojně přežít.

Související obsah

Jurečka se na vyšší mzdy moc netváří. Řekl, proč to může skončit katastrofou

2. 6. 2022 Kateřina Kotyzová K. KOTYZOVÁ

​Zohledňovala by se tak například kupní síla, životní náklady či tempo růstu mezd. Rada a Evropský parlament se dohodly, že státy, které mají zákonem danou minimální mzdu, by ji měly aktualizovat minimálně každé dva roky nebo maximálně každé čtyři roky. Týkalo by se to zemí, které používají mechanismus valorizace. Česko mezi ně nepatří.

EU chce zároveň podpořit kolektivní vyjednávání o minimální mzdě v členských státech a zajistit, že zaměstnanci skutečně budou dostávat přiměřené a důstojné minimum. "Tato opatření zahrnují kontroly ze strany inspektorátů práce, snadno dostupné informace o ochraně minimální mzdy a více pravomocí pro donucovací orgány, aby mohly postihovat zaměstnavatele, kteří nedodržují předpisy," uvedl mluvčí Rady Johannes Kleis v tiskové zprávě.

O směrnici, která by upravovala podmínky minimální mzdy, se v Evropské unii jedná už od roku 2020. Od začátku letošního roku proběhlo mezi Radou a Evropským parlamentem hned osm kol jednání. Nyní bude následovat formální hlasování v obou orgánech. V případě přijetí směrnice by členské státy měly dva roky na to, aby pravidla implementovaly do svých právních řádů.

Související obsah

02:39

Zvyšte platy a minimální mzdu, vyzvaly odbory. Vláda ale nechce podpořit inflaci

12. 4. 2022 Lucie Hlubučková L. HLUBUČKOVÁ

​Nedostatečná legislativa

Upravovat pravidla pro minimální mzdu není pro Evropskou unii snadnou záležitostí. Některé členské státy totiž nic takového nemají, především se jedná o skandinávské země. Většina států sice minimální mzdu má, ne všechny ale mají jasná pravidla pro její stanovení.

Například v Česku chybí právní rámec, který by ji jasně nastavoval. Nemáme tu ani legislativně přesně daný mechanismus, ani harmonogram. Kdy a o kolik se minimální mzda zvýší, tak záleží na rozhodnutí vlády, která v takovém případě vydává nařízení. Zákoník práce uvádí: "Podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen."

Nejvyšší minimální mzdu má v Evropské unii tradičně Lucembursko, kde aktuálně přesahuje 55 tisíc korun za měsíc. Česko patří se svými 16 200 korunami mezi státy s podprůměrnou minimální mzdou. Nejnižší ji mají Bulhaři, kde vychází na něco málo přes 8 tisíc korun.

Průměrná mzda v Česku vzrostla, reálně jsou na tom ale lidé hůře: