V době zpráv o rostoucím počtu ruských vojáků v Bělorusku a utvrzování vojenské spolupráce mezi Ruskem a Běloruskem se nyní ozvala i Ukrajina, která informovala o přípravě obrany kolem Kyjeva a u běloruských hranic. Zatímco někteří odborníci hovoří v případě rostoucího počtu ruských vojáků v Bělorusku jen o informační válce a snaze odlákat ukrajinské síly od Chersonu a z Donbasu, podle jiných může jít i o zopakování ruské ofenzivy ve směru na Kyjev.
Ukrajinské ministerstvo obrany tento týden oznámilo, že se chystá na posílení jednotek kolem Kyjeva a u hranic s Běloruskem proti možnému útoku. Tedy v oblasti, kudy letos na začátku války postupovaly ruské kolony. Ministerstvo obrany rovněž uvedlo, že upřednostňuje aktivní obranu. "Nebudeme už na nepřítele čekat v zákopech. Na okupanty se zaměří palba hned od momentu, kdy přejdou ukrajinské hranice," dodalo ministerstvo.
"Obrana je koncipována jako mobilní za účasti tankových jednotek. Ty se budou přesouvat podle toho, kudy povede ruský nápor, a budou mobilní zálohou k protiútokům, které budou mít za cíl ruský postup zastavit, ještě než dosáhne Kyjeva," přiblížil vojenský publicista Jiří Vojáček. Na případný ruský útok by tak čekali dobře připravení a odhodlaní obránci.
Jak upozorňuje portál The Drive, který rovněž zveřejnil slova ukrajinského ministerstva obrany, není jasné, kolik do Běloruska od 10. října ruských vojáků přijelo. Není jisté ani to, jak jsou vybaveni a jaký je důvod toho, že se v Bělorusku zdržují. Útok na Ukrajinu z tohoto směru je ale podle portálu spíše nepravděpodobný.
Podívejte se, kudy šla ruská ofenziva severní Ukrajinou na začátku konfliktu:
Podle Vojáčka může jít o ruskou snahu rozmělnit ukrajinské síly. Později, zřejmě v únoru nebo březnu, ale předpokládá i novou generální ofenzivu na ukrajinské území. "Na přelomu listopadu a prosince v Rusku vrcholí zimní fáze pravidelných odvodů (neplést si s mimořádnou mobilizací) a dá se předpokládat, že ze zhruba 135 tisíc dalších vojáků jich opět část zamíří do Běloruska. Rusové se s neúspěchy na frontách snaží prezidenta Lukašenka přesvědčit, aby se běloruská armáda zapojila, Lukašenko se tomu však brání. Nicméně z Běloruska vzlétají letouny, rakety i drony na bombardování ukrajinského území, Bělorusko je proto do války zataženo alespoň tímto způsobem," zhodnotil Vojáček.
Na začátku listopadu se sešli zástupci ruského a běloruského ministerstva obrany. Cílem bylo posílení vzájemné vojenské spolupráce k obraně proti hrozbě NATO. Podle Institutu pro studium války (ISW) tím ale mohou oba státy dráždit Ukrajinu. Mimo jiné také kvůli posílení ukrajinských posádek poblíž běloruské hranice.
Jak upozornil bezpečnostní expert z Masarykovy univerzity Josef Kraus, zprávy o možném útoku z Běloruska a o kupení ruských vojsk se objevují už od začátku války. "A to dokonce i z úst vysokých představitelů běloruského státu i samotného prezidenta Lukašenka. Na druhou stranu zatím k ničemu takovému stále nedochází. Vzhledem k tomu, jak je bojeschopná běloruská armáda, by její relevance v konfliktu byla naprosto minimální," popsal.
Podle Krause je ruský útok na Ukrajinu víceméně odsouzený k záhubě, hlavně vzhledem k tomu, že už jednou na tomto bojišti Rusové selhali. Zřejmě jsou informace o možném útoku a hromadění vojsk spíše informační válkou. "Podle mě to jsou dezinformace, které jsou vypouštěny za účelem vázání ukrajinských sil mimo části, které jsou pro Rusy velmi důležité, jako jsou Chersonská oblast, Záporožská oblast, Luhansk a podobně. Nemyslím si, že je zapojení Běloruska, využití běloruské armády nebo běloruského teritoria pro útok na Kyjev pravděpodobné. Rusové jsou nyní v mnohem horší situaci, než byli v únoru tohoto roku. Nedovedu si představit, že by něco takového mělo naději na úspěch," uzavřel.
Ruský ministr obrany nařídil stažení z Chersonu. Podívejte se na reportáž TV Nova:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz