Vysoké ceny potravin a energií nutí některé rodiče k šetření na kapesném pro děti. Podle nejnovějšího průzkumu ho snížil zhruba každý desátý rodič a část ho přestala dávat úplně. Jenže podle odborníků to je špatně. Děti se díky kapesnému už v dětství učí finanční gramotnosti. Uvědomují si tak hodnotu peněz a v dospělosti jsou méně náchylné třeba k braní půjček.
"Z našeho průzkumu vyplývá, že zhruba 65 procent Čechů dává svým dětem do osmnácti let nějaké kapesné," uvedl mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša. Jenže ještě loni to podle průzkumů bylo o deset procent rodičů víc. Řada z nich ho dětem sebrat nechce, do budoucna ale přemýšlí, že by potomkům dávali méně peněz.
"Dávala bych nižší kapesné kvůli tomu, co se všechno zdražuje," vysvětlila jedna z oslovených maminek. "Kapesné je jedním z nástrojů zlepšování finanční gramotnosti, ale není to jediný nástroj. Doporučuje se s dětmi o penězích a útratách hovořit, aby měli představu, co takový běžný život člověka obnáší a co to stojí," doporučil ekonom Petr Studnička.
Podle odborníků na finanční vzdělávání je nejlepší dětem začít dávat kapesné už s nástupem na základní školu. Dětem na prvním stupni doporučují dávat do 300 korun Děti na druhém stupni základní školy mohou dostávat až 500 korun měsíčně. Ideální je prý částku rozdělit a dítěti dávat peníze týdně.
Ukázkovým příkladem je dvanáctiletý Petr. "Dostávám týdně 50 korun a kupuji si za to různé sladkosti, anebo si to šetřím," pochlubil se.
Ideální kapesné pro středoškoláky je podle odborníků kolem 500 korun měsíčně. Nejvíc peněz od rodičů podle statistik dostávají vysokoškoláci. Ti ale většinu z nich nemají na bezhlavé utrácení. "Dostávám spíše příspěvek na bydlení a je to 6 500 korun měsíčně a potom chodím do práce, jinak si vydělávám sama," přiznala jedna ze studentek.
Oproti předchozím rokům se zvýšil i počet mladších dětí, které kapesné dostávají na bankovní účty.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz