České Švýcarsko po požáru | Zdroj: TV Nova

Roman Dolejský

10. 1. 2023, 10:14

Ministerstvo životního prostředí vydalo studii k požáru v Českém Švýcarsku. Výsledky uvádí, že šíření ohně nešlo snadno zabránit. Podle simulace by byl požár na holinách ještě ničivější.

Nová studie, kterou pro ministerstvo životního prostředí připravila expertní skupina, popisuje příčiny vzniku loňského obřího požáru v Českém Švýcarsku. A také se snaží vyvrátit časté, podle úřadu nepodložené, domněnky, které o katastrofě panují.

Podle studie byla příčinou rychlého a hlavně zpočátku nezvladatelného šíření požáru zejména vysoká rychlost větru spolu s velmi nízkou vlhkostí půdy, vzduchu, porostů a také spolu s vysokou teplotou vzduchu. Šíření požáru napomohlo i místo, čas a patrně i způsob zapálení.

Autoři studie spustili modelovou simulaci pomocí analytického softwaru FlamMap vyvinutého Lesní správou USA (US Forest Service) a pro území národního parku adaptovaného týmem CzechGlobe a IFER. "Modelové analýzy ukazují, že šíření požáru nešlo v daných podmínkách jednoduše zabránit," stojí ve studii.

Související obsah

01:49

V Českém Švýcarsku bude kraj dotovat turisty. Podpoří tím podnikatele

5. 11. 2022 Martin Kočárek M. KOČÁREK

Holiny by požáru nezabránily

Simulace vyhodnocovala různé scénáře údržby národního parku. Tam patřil i scénář, který navozoval situaci, kdy by byly plochy souší nahrazené holinami. "Hoření by na holinách probíhalo s podstatně vyšší rychlostí a intenzitou a je otázkou, nakolik by se podařilo takový požár vůbec dostat pod kontrolu. Požár by se pravděpodobně i rozšířil na větší plochu, než tomu skutečně bylo. Pravděpodobně by ale trval kratší dobu," okomentovali autoři studie.

"Oheň prošel vším, co potkal. Největší sílu hoření jsme zaznamenali v dospělých smrkových lesích odumřelých v důsledku recentní gradace lýkožrouta smrkového, naopak nejnižší síla hoření byla v dospělých bukových lesích. Ale velmi intenzivně hořely i holiny. Model jsme využili i pro teoretický odhad charakteru šíření požáru, kdyby byly odstraněny souše, tedy v terénu pokrytým spíše travinou a křovinnou vegetací, byť takový zásah do charakteru území národního parku by byl v rozporu s platnou legislativou," vysvětlil Jakub Hruška z CzechGlobe a České geologické služby.

Autoři studie také upozornili na to, že v médiích a ve veřejné diskuzi převážila společensky vytvořená verze událostí nad vědecky podloženými fakty. "Sociálně konstruovaný narativ obviňující správu národního parku ze způsobených škod se tak v minulých měsících šířil regionem, ale i celostátními médii, podpořen vizuální závislostí, klamnou představou, že suché dříví, které typicky vypadá jako palivové dříví, bude příčinou požáru (heuristika reprezentativnosti). O to více bude potřebné vést v příštích měsících o příčinách požáru věcnou a korektní diskusi, pokračovat ve vědeckém bádání a veškeré výsledky implementovat do zásad péče o NP."

Související obsah

02:03

Některé obce, které pomáhaly v Českém Švýcarsku, ještě nedostaly zaplaceno

7. 1. 2023 Martin Kočárek M. KOČÁREK

Expertní skupina, která studii připravila, byla složená především z pracovníků Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) a Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER), České geologické služby a Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a Botanického ústavu AV ČR.

Požár v národním parku České Švýcarsko vypukl loni v neděli 24. července. Postupně se rozšířil na asi 1 600 hektarů. Uhašen byl na české straně 12. srpna, na německé straně 19. srpna. Na místě se vystřídaly tisíce hasičů a stovky kusů techniky včetně pomoci ze zahraničí. Pomoc poslala například Itálie, Slovensko, Německo či Polsko. Škody na národním parku i cestovním ruchu jdou do stovek milionů korun.

Celou studii si můžete přečíst zde:

Zobrazit všechny fotky (124)

​​Podívejte se na reportáž TV Nova o situaci v Českém Švýcarsku loni v říjnu:

​