ČSÚ zveřejnil, na které nemoci Češi nejvíce umírají. Přehled jejich příznaků

Ilustrační fotografie | Zdroj: Profimedia

Lucie Krošová

2. 7. 2023, 05:45

Největším zabijákem Čechů i nadále zůstávají nemoci oběhové soustavy. Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrteční souhrnné zprávě označil za nejčastější příčinu úmrtí ischemickou chronickou chorobu srdeční, která loni stála za smrtí zhruba 16 tisíc lidí. Jak poznat největší zabijáky Čechů?

Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek zveřejnil zprávu, podle které v Česku nejvíce lidí umírá na nemoci oběhové soustavy. Kardiovaskulárním problémům loni podlehlo 46 248 lidí z celkového počtu 120 219 mrtvých. 

Nejčastější příčinou smrti byla ischemická chronická choroba srdeční, následovala srdeční selhání a cévní nemoci mozku. 

Níže najdete seznam pěti nejčastějších příčin úmrtí Čechů i s příznaky, které dané nemoci provází.

Související obsah

Loni v Česku zemřelo přes 120 tisíc lidí. Úřad zveřejnil nejčastější příčiny smrti

29. 6. 2023 Lucie Krošová L. KROŠOVÁ

​Chronická ischemická choroba srdeční (ICHS)

Nemoc spojená s nedostatečným přísunem krve do srdce loni podle ČSÚ stála za smrtí více než 16 tisíc lidí v zemi. K život ohrožujícímu stavu dochází při zúžení věnčitých tepen, které mají za úkol důležitý orgán zásobovat kyslíkem a živinami potřebnými k udržení jeho funkce a vitality.

"Projevy onemocnění jsou široké – od asymptomatické (bezpříznakové) ICHS přes přechodnou ischémii (obvykle se projevující anginou pectoris – bolestí na hrudníku), ischemickou nekrózu – odumření srdeční svaloviny (infarkt myokardu) až po srdeční selhání a náhlou smrt," informuje na svých stránkách Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Pokud se objeví angina pectoris, můžete pociťovat tlak, pálení, řezání či těžkost. Je cítit často přímo za hrudní kostí a může se šířit do levého ramene a ruky, do krku, zad. Obvykle trvá 1–2 minuty, po podání nitroglycerinu rychle mizí. Často se objevuje při námaze, vzrušení, jídle a vystavení chladu.

Společně s anginou pectoris se může objevit i některý z dalších příznaků: dušnost, palpitace (nepříjemné vnímání činnosti srdce, obvykle zrychlené nebo nepravidelné), slabost, nevolnost, pocit na zvracení, pocení. Jen ve vzácných případech (zejména u diabetiků) probíhá ICHS skrytě, bez příznaků.

Úmrtí v ČR | Zdroj: tn.cz / ČSÚ

​Srdeční selhání

Onemocnění, která vedou k rozvoji srdečního selhání, je celá řada. Spouštěčem může být postižení věnčitých tepen zásobujících srdeční sval, srdečních chlopní anebo přímo srdečního svalu. V naší populaci je nejčastější příčinou srdečního selhání ischemická choroba srdeční a kardiomyopatie.

Příznaky se liší podle toho, jestli je postižena levá, či pravá srdeční komora. "Při levostranné nedostatečnosti se hromadí krev v plicích, nadbytečná tekutina proniká do plicních sklípků a vzniká plicní otok. Nemocný začne pociťovat dušnost, nejprve při větší námaze, později i při běžných činnostech, v pokročilém stadiu selhávání již v klidu. Typické jsou stavy noční dušnosti, které nutí pacienta k posazování. Pokud k otoku plic dojde náhle, jde o závažný stav, který vyžaduje rychlé ošetření," uvádí IKEM.

Pravostranné selhání se projeví otoky dolních končetin, které začínají v oblasti kotníků. Prvním příznakem je nárůst tělesné hmotnosti, který se projeví často dříve než otoky. Městnání krve v orgánech břišní dutiny je zdrojem čerstvých zažívacích potíží a tlakových bolestí v pravém podžebří.

Nemocný může také pociťovat únavu a sníženou výkonnost. Téměř nedílnou součástí srdečního selhání jsou poruchy rytmu a pocity palpitace ("bušení srdce"). Objevují se závratě nebo i krátkodobé poruchy vědomí.

Související obsah

04:12

Pozor na začátek týdne! Nejvíce infarktů bývá v pondělí, zjistili lékaři

12. 6. 2023 Lucie Staničková L. STANIČKOVÁ

​Cévní nemoci mozku

V České republice jsou cévní onemocnění mozku po onemocněních srdce nejčastější příčinou hospitalizace a bohužel i úmrtnosti. Loni s touto diagnózou zemřelo téměř sedm tisíc lidí. Pacienti, jejichž průběh onemocnění není fatální, bývají fyzicky i psychicky zatíženi nejen vlastní chorobou, ale také jejími invalidizujícími následky, které jsou často doživotní.

Nejčastější příčinou mozkové příhody je tzv. ateroskleróza, která vede buď k ucpání mozkových cév aterosklerotickými pláty, na kterých vzniká krevní sraženina (mozkový infarkt), nebo k zeslabení stěny tepny a následně jejímu prasknutí (mozkové krvácení). Na jejím vzniku mají hlavní podíl vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu a nevhodná životospráva: kouření, nadváha, nadměrná konzumace alkoholu a další.

Projevy cévní mozkové příhody mohou být: náhlá slabost, necitlivost a porucha hybnosti tváře, horní a dolní končetiny na jedné polovině těla, nerozhodnost, potíže s mluvením nebo porozuměním, náhlá porucha zraku, problémy s chůzí, silné bolesti hlavy až závratě.

Související obsah

01:39

Ročně zemřou v Česku na mrtvici tisíce pacientů. Postihuje i mladé lidi, varují lékaři

10. 6. 2023 Lucie Staničková L. STANIČKOVÁ

Covid-19

Covid-19 je označení pro infekci způsobenou koronavirem SARS-CoV-2, který se poprvé objevil koncem roku 2019 ve Wu-chanu v Číně. Během krátké doby se nové onemocnění rozšířilo do celého světa. V březnu 2020 Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila šíření koronaviru za pandemii.

U laboratorně potvrzených případů onemocnění covidem se podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) mezi nejčastější klinické příznaky řadí horečka (88 %), suchý kašel (68 %), únava (38 %), dušnost (19 %), bolesti svalů a kloubů (15 %), mezi méně časté se řadí průjem (4 %) a nechutenství, nauzea a zvracení (5 %), u závažných případů zápal plic. Objevit se ale může i ztráta čichu a chuti nebo silné bolesti hlavy. Někteří jedinci jsou však bezpříznakoví a přítomnost koronaviru prokáže pouze testování.

Závažnější až smrtelný průběh onemocnění byl častěji hlášen u lidí starších 60 let, u mužů a pacientů s chronickými onemocněními, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka, kardiovaskulární onemocnění, chronické respirační onemocnění a rakovina. Jako rizikový faktor bývá udávána také obezita.

Související obsah

05:34

Dlouhý covid zasáhl miliony Evropanů. Spousty z nich mají stále potíže

28. 6. 2023 Kryštof Duda K. DUDA

​Zhoubný nádor průdušnice, průdušky a plíce

Většina nádorů plic a průdušek je zhoubných. A ze zhoubných nádorů je nejčastější karcinom plic. Jeho zastoupení mezi všemi nádory plic a průdušek je podle ÚZIS 90 %.

Rakovina plic může být částečně podmíněna geneticky, ale hlavní příčinou jejího vzniku zůstává kouření. Vyskytuje se velmi zřídka u lidí mladších 40 let, výskyt onemocnění prudce roste u osob starších 55 let a opět klesá v nejstarších věkových kategoriích.

Zhoubný nádor plic zpočátku nezpůsobuje žádné příznaky, proto se může nenápadně šířit a růst. Více než polovina případů rakoviny plic je odhalena až v okamžiku, kdy se nádorové buňky již rozšířily do dalších orgánů. 

Rakovinu plic může provázet úporný kašel, který navzdory léčbě neustupuje (toto je často první příznak). Někdy se zhoršuje i "kuřácký kašel", který existuje již delší dobu. Dalšími příznaky může být dušnost, dýchací potíže, příměs krve ve vykašlaném hlenu, zhubnutí, únava, horečka.

Pokud je již zhoubný nádor v natolik pokročilém klinickém stadiu, že prorůstá do okolních tkání, může pacient pociťovat další obtíže, jako jsou například potíže s polykáním nebo chrapot. Pokud se již vytvořily metastázy, může se objevit celá řada příznaků; například kostní metastázy mohou způsobovat bolest kostí, mozkové metastázy mohou vést k bolestem hlavy, záchvatům nebo ochrnutí.

Úmrtí v ČR | Zdroj: tn.cz / ČSÚ

V Česku rapidně přibývá infarktů. Může za to zanedbávaná prevence během pandemie (03/2023):