Oceány a moře nepřirozeně mění barvu. Důsledek zřejmě pocítíme všichni

Ilustrační foto | Zdroj: Profimedia

Kateřina Kotyzová

13. 7. 2023, 05:50

Barva oceánů se za posledních dvacet let významně změnila, modrou postupně střídá zelená. Dochází k tomu v takové míře, která podle vědců není přirozená. S největší pravděpodobností jsou příčinou klimatické změny. Jaký bude přesný rozsah následků, zatím nelze říct, změna má ale podle výzkumníků nesporný vliv na ekosystémy. Pocítit to můžeme my všichni – dotýká se to totiž například i života v mořích, ke kterým jezdíme na dovolenou.

Modrá planeta – tak se přezdívá Zemi. Nová studie vědců z britského Národního oceánografického centra, amerického MIT a dalších institucí ale ukazuje, že se naše planeta mění na zelenou. Barva oceánů se podle jejich zjištění v posledních dvaceti letech výrazně změnila, týká se to neuvěřitelných 56 % jejich celkové plochy. 

Takový rozsah změn podle nich nelze zdůvodnit přirozenými procesy. Je to pravděpodobně důsledek klimatických změn. Přestože se jedná o závažné téma, není mu věnována velká pozornost – změny totiž lidské oči nedokážou zachytit. Proto taky k jejich detekci byla použita družice Aqua, která má na sobě spektrometr měřící spektrum světla. 

V hlavní roli fytoplankton

Proč je tato změna pro lidstvo důležitá, když ji ani nejsme schopni zachytit očima? Odpověď je poměrně jednoduchá. Pokud se mění barva oceánů, mění se i ekosystémy pod jejich hladinou. Obecně platí, že pokud je voda tmavě modrá, žije v ní jen málo života. Zelenější voda je na něj bohatší a obsahuje především hodně fytoplanktonu. 

Související obsah

02:05

Středomoří je čím dál teplejší. Lidé kvůli tomu už mění termíny dovolené

15. 6. 2023 Hana Jelínková H. JELÍNKOVÁ

​Tyto drobné organismy jsou zásadní pro fungování celé planety. Produkují kyslík, pohlcují uhlík, slouží jako krmivo pro ryby, a jejich přítomnost tak určuje skladbu podmořského života. Přestože se změna barvy týká především oblastí v blízkosti rovníku, moře se oteplují i v nám známějších zeměpisných šířkách. 

Žraloci na severu

V teplejší vodě se daří i organismům, které by například v Severním moři dříve nepřežily. Za potravou tak do těchto oblastí migrují zvířata, na která tu zatím nejsme zvyklí. Řeč je například i o některých druzích žraloků, včetně obávaného velkého bílého.

V nedávném rozhovoru pro deník The Times zakladatel organizace Ocearch Chris Fischer řekl, že tyto paryby by se mohly čím dál častěji objevovat například u pobřeží Velké Británie. Podle vědců nemají problém za potravou migrovat i na opravdu velké vzdálenosti, evropské vody tak časem mohou být jejich domovem. 

Nejasná budoucnost

Vědci zatím nedokážou říct, jak přesně se mořské ekosystémy mění spolu s transformací barvy na zelenou. "Barva oceánů se změnila. My nedokážeme říct jak. Ale můžeme říci, že se v tom odrážejí změny ve společenstvech planktonu, které ovlivní vše, co se jím živí. Změní se také to, jak moc bude oceán pohlcovat uhlík, protože různé druhy planktonu mají různé schopnosti," citovala univerzita MIT svou vědkyni a spoluautorku studie Stephanii Dutkiewiczovou.

Související obsah

03:20

Apokalyptický film se naplňuje. Změny v hlubinách oceánů zásadně ovlivní Evropu

4. 4. 2023 Kateřina Kotyzová K. KOTYZOVÁ

​Dodala, že v minulosti prováděla simulace, které jí už několik let říkaly, že k těmto změnám dojde. "Skutečnost, že se to děje doopravdy, není překvapivá, ale děsivá," konstatovala. 

Podle webu Astrobiology počátkem roku 2024 NASA vypustí družici PACE, která bude pozorovat oceán a shromažďovat údaje o barvách, které nám napoví, jak se daří různým druhům fytoplanktonu. Přístroj bude schopný sledovat více než 100 různých vlnových délek a bude první vědeckou družicí, která to bude dělat denně a v celosvětovém měřítku. Umožní poprvé z vesmíru identifikovat fytoplankton podle druhů. 

Letos na jaře se země OSN po dvaceti letech dohodly na mezinárodní smlouvě o ochraně oceánů. Ta má pomoci zachovat rozmanitost druhů (3/2023):

​