Hrozivým scénářům už nezabráníme. Musíme se sžít s novou realitou, přiznali vědci

Ilustrační fotografie | Zdroj: Profimedia

Veronika Zemanová

3. 9. 2026, 11:17

Svět podle nové zprávy OSN v příštích letech překročí hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální době. Vědci proto připouštějí, že původní klimatický cíl se nepodaří dodržet. Naděje na návrat pod kritickou hranici ale podle nich stále existuje.

Hranice 1,5 °C byla jedním z hlavních cílů Pařížské klimatické dohody z roku 2015. Nová zpráva Programu Organizace spojených národů pro životní prostředí (UNEP) však uvádí, že její překročení je nyní prakticky nevyhnutelné a pravděpodobně k němu dojde už během několika příštích let.

Podle odborníků ale překročení této hranice nemusí znamenat definitivní konec klimatického cíle. Nový přístup počítá s dočasným překročením teplot, kdy dosáhnou svého maxima a následně by mohly opět klesnout. „Překračování hranice není hned důvod k rezignaci, ale důvodem k naléhavosti jednat,“ uvádí UNEP.

„Ukazuje to realitu. S tímto teplejším světem se musíme sžít,“ podotkl podle ABC News klimatolog a jeden z autorů zprávy Richard Betts.

Související obsah

31:10

Babiš odmítl říct, jestli Česko ovlivňuje klimatická změna: Nechci ji řešit, řekl

22. 8. 2026 Martin Klouda M. KLOUDA

​Klíčové bude, jak vysoko se teploty dostanou a jak dlouho nad hranicí zůstanou. V nejpříznivějším scénáři by podle zprávy mohl nárůst teploty vrcholit kolem 1,8 °C, zatímco při pokračování současných politik by oteplení mohlo být výrazně vyšší. Každá desetina stupně přitom podle vědců hraje výraznou roli. „Vyšší teploty znamenají větší riziko vln veder, požárů, povodní, tání ledovců a růst hladin oceánů,“ varují. Čím déle navíc svět zůstane nad hranicí 1,5 stupně, tím větší je riziko překročení některých nevratných klimatických bodů.

Návrat pod hranici by vyžadoval výrazné a rychlé snížení emisí skleníkových plynů a zároveň odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry. K tomu by bylo možné využít například obnovu lesů, ale také technologické metody pro zachycování uhlíku, jejichž nasazení ve velkém měřítku zatím zůstává nejisté.

Budoucnost tak bude podle OSN záviset nejen na tom, jak rychle státy omezí emise, ale také na schopnosti přizpůsobit se dopadům, kterým už nebude možné zabránit. Generální tajemník OSN António Guterres proto vyzval svět, aby se připravoval na období zvýšených teplot a zároveň se snažil jejich délku co nejvíce zkrátit. „Musíme udělat vše proto, aby toto období bylo co nejmenší a nejkratší,“ uvedl pro AP News.