Čtvrtá adventní neděle na Štědrý den? Experti vysvětlují, kdy bude letos advent

Adventní věnec, ilustrační fotografie | Zdroj: Getty Images

Ivo Horváth

21. 11. 2023, 05:59

Advent začíná vždy mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Letos jde právě až o ten nejzazší termín. Podle etnografky bychom si hlavu s tím, kdy se zapálí poslední svíce na adventním věnci, dělat neměli, přestože tak letos učiníme až na Štědrý den. Kratší adventní čas se týká hlavně katolíků a jejich farářů. Bude se totiž sloužit méně rorátů.

Roráty jsou liturgicko-hudební formou ranní mariánské mše svaté, která se koná v adventní době. A letos se jich věřící dočkají méně, protože advent začíná až 3. prosince a končí na Štědrý den, jenž neobvykle připadá na neděli.

"Rorátů, které se slouží hlavně v katolických kostelích, bude letos méně. Faráři díky tomu budou možná 24. prosince svěžejší. A to je dobře, protože je na Štědrý den čeká nejprve nedělní mše či bohoslužba a pak ještě ta půlnoční," připomíná pro TN.cz Martina Viktorie Kopecká, která je farářkou Církve československé husitské.

Související obsah

02:05

Řada lidí zbytečně utrácí za adventní věnce. Vyrobte si je doma, radí odbornice

25. 11. 2022 Michaela Klárová M. KLÁROVÁ

​Podle ní se například atmosféra v kostelech nemění v závislosti na tom, jak dlouhý je advent, ale spíše podle toho, kdo chrám navštěvuje. Něco jiného je, pokud tam zamíří rodiny s dětmi, či pouze senioři. "Pro každého jsou také Vánoce spojené s jeho osobním příběhem, tedy jestli zrovna prožívá osobní štěstí, nebo naopak nějaké trápení," říká farářka. "Může nás ovlivnit i to, když z našeho života někdo odejde," upozorňuje.

Farářka Církve československé husitské Martina Viktorie Kopecká během mše v kosele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze | Zdroj: Profimedia

​S tím, kdy si na adventním věnci zapálíme poslední svíci, bychom si vůbec neměli lámat hlavu. "I když to letos učiníme trochu nezvykle až na Štědrý den," uvádí kurátorka Jana Poláková z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea.

"Zapalování světel na adventních věncích je záležitost, se kterou se začalo v roce 1839 v Německu. Zapálil je nejprve protestantský kněz v útulku pro děti a bylo to odpočítávání toho období, kdy přijdou Vánoce. U nás se tato protestantská tradice rozšířila až mnohem později i proto, že jsme spíše katolickou zemí. A striktně dané není nic. Ani to, kdy se o Vánocích zapaluje poslední svíce či kdy se krájí jablíčko," upozorňuje kurátorka.

A připomíná, že vánoční dárky mají sice dlouhou tradici, ale původně šlo třeba o vánočky pro poddané od šlechty či o nějaké praktické věci. "To, že se pod vánočním stromkem objevuje velké množství hraček pro děti nebo šperků pro dospělé, je tradice, která u nás začala až po 60. nebo 70. letech 20. století v závislosti na zlepšujícím se materiálním zázemí," připomíná Poláková.

"Obdarovávání má hlavně symbolickou hodnotu," připomíná farářka. "Nejde o kvantitu darů, ale spíše o ten úmysl. Vánoce jsou hlavně svátkem spojeným s nadějí, který však mnoho věcí zvětšuje. A teď mám na mysli třeba samotu. Narodí se ale Boží dítě a to je mnohem jednodušší na pochopení než Velikonoce," vysvětluje Kopecká.  

Lesníci sklízí vánoční stromky už teď. Rostou na speciálních plantážích (20/11/2023):

​