Česko má v NATO bohatou historii. Vstup do Aliance ale nebyl snadný

Natálie Vašková, Filip Pultar

12. 3. 2024, 20:50

Vstup Česka do Severoatlantické aliance nebyl jednoduchý. Bývalé země východního bloku a hlavně jejich armády vyzbrojené sovětskou technikou a vycvičené Sověty nebudily na Západě důvěru. I sama Aliance se tak musela změnit, protože členské státy Varšavské smlouvy, která byla oficiálně rozpuštěna až v roce 1991, brala jako nepřátele. Tím začala transformace NATO i zapojení kdysi nepřátelských zemí.

Psal se rok 1997 a Česko, Polsko a Maďarsko dostaly oficiální pozvánku do NATO na červencovém summitu v Madridu. Jenže Češi byli vždycky trošku Švejky, a tak se současně se vstupem zajímali i o to, za jakých podmínek se dá vystoupit. Teprve 26. února roku 1999 prezident Václav Havel smlouvu o přistoupení podepsal a ministr zahraničí Jan Kavan, který se předtím na možné vystoupení generálního tajemníka Aliance ptal, se vydal do Spojených států.

Ve městě Independence v Missouri 12. března 1999 Kavan listiny předal do rukou ministryně zahraničí Spojených států Albrightové. "Po mnoha staletích dramatické existence našeho státu je jeho bezpečnost konečně pevně a dobře zaručena, neboť se stává nedílnou součástí bezpečnosti celého euroamerického světa," pronesl tehdy Havel.

"Po listopadu 89 myšlenka v jisté chvíli vstoupit do NATO byla považována za samozřejmost. Pro mnoho lidí u nás to bylo vnímáno jako definitivní tečka za minulostí, za komunismem. Teď už je všechno minulost, začínali znova," řekl bývalý prezident Václav Klaus.

Související obsah

02:10

Česko slaví 25. výročí vstupu do NATO. Nad Prahou proletěly gripeny

12. 3. 2024 Lukáš Skládal L. SKLÁDAL

Naše země podstoupila první zkoušku krátce po vstupu do NATO, když tehdejší premiér Miloš Zeman odsouhlasil letecké bombardování Jugoslávie. Česko se od té doby aktivně zapojuje do různých aliančních misí, a to například v Bosně a Hercegovině, Afghánistánu, Iráku, Pákistánu nebo v Pobaltí.

Alianci jsme mohli nabídnout třeba chemiky z Liberce nebo prostějovské speciální síly. Ale přispěli jsme i jinak. Třeba uspořádáním summitu v Praze v roce 2002. "Bylo to drama, protože nejdříve byly útoky 11. září, které významně změnily bezpečnostní poměry v Evropě, a pak přišly povodně. Praha se v zemích střední a východní Evropy tehdy zapsala jako ta, která jim hodně pomohla," poznamenal europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

V roce 2015 se současný prezident Petr Pavel jako první reprezentant zemí bývalého východního bloku stal nejvyšším vojenským představitelem Severoatlantické aliance. A je to jen pár dní, co se NATO rozrostlo o Švédsko. Teď má tedy 32 členů.

Armádní systémy a zbraně se za posledních 25 let zásadně změnily. Severoatlantická aliance už klade důraz nejen na expediční typy sborů, ale rozvíjí i letectvo, námořnictvo a pozemní armádu. A modernizuje i Česko, které se už téměř zbavilo techniky z předrevolučních časů a na zbrojení dává i slibovaná 2 % HDP.

První velkou zakázkou byl přechod vzdušných sil ze sovětských migů na švédské letouny JAS-39 Gripen. Celkem 14 strojů vzlétá z čáslavského letiště už od roku 2005. Do roku 2027 nás jejich pronájem bude stát přes 40 miliard korun. V naší výzbroji budou zřejmě do roku 2035. Gripen dokáže letět rychlostí 2 400 kilometrů v hodině, a Českou republiku tak od západu k východu přeletí za 12 minut.

Související obsah

19:12

Fiala v Čáslavi: Na základně se bude kvůli F-35 stavět a rekonstruovat

11. 3. 2024 Pavel Nádvorník P. NÁDVORNÍK

Další velkou zakázkou byl nákup obrněných transportérů Pandur. Za 107 strojů jsme v roce 2009 zaplatili 14,5 miliardy. "V Evropě budeme jedna z mála armád, která má takováto vozidla těchto parametrů," řekl k nákupu tehdejší náčelník generálního štábu Vlastimil Picek.

Jenže celou transakci provázela řada skandálů. Jeden pandur nás vyšel skoro čtyřikrát dráž než Portugalce a padly i tresty za korupci. A i supermoderní transportéry mají své mouchy. Když před osmi lety pět pandurů narazilo u Tábora do stařičké fabie, čtyři z nich to na celé tři roky vyřadilo z provozu.

Desítky miliard zaplatíme za tanky Leopard. 14 už jich máme, dalších 28 nakoupíme z Německa v nejbližších letech, ale ministryně obrany Jana Černochová (ODS) by jich chtěla celkem 77. Další zakázkou za 60 miliard je projednávaný nákup 246 bojových vozidel pěchoty CV90.

Největší armádní zakázka v historii je ale stále před námi. Česko bude 18. státem světa, který bude mít supermoderní letouny F-35. Za 11 let jich bude nad naším územím létat 24. "Celkem to vyjde na 320 miliard, ale to jsou prosím náklady až do roku 2069," upřesnil premiér Petr Fiala (ODS).

Související obsah

08:47

Česko válku nezvládne. Armáda je zanedbaná, bije na poplach generál

9. 3. 2024 Ivo Horváth I. HORVÁTH

Počítá se s tím, že domov budou mít F-35 znovu v Čáslavi. Letiště vyžaduje přestavbu tak jako tak. F-35 jsou dvakrát těžší než gripeny, letištní dráhy tak musí být zpevněny a renovace čeká i hangáry a další podpůrné systémy. "Ta přestavba má být úplně v kompetenci českých firem, takže to půjde do naší ekonomiky," poznamenal bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Už při vstupu do NATO jsme se zavázali, že na armádu budeme dávat 2 % HDP. Před deseti lety šlo na obranu necelé jedno procento, což znamenalo asi 41 miliard korun, na letošní rok jsou už schválena procenta dvě, a to představuje bezmála 160 miliard korun. Aktuálně armáda zaměstnává 36 tisíc lidí, v naší výzbroji je 96 tanků, 385 bojových vozidel, 39 letounů a osm bojových vrtulníků.