Po měsících jednání proběhlo první slyšení kandidátů na eurokomisaře u Evropského parlamentu. Jako první v pondělí přišli na řadu uchazeči z Malty, Slovenska, Řecka a Lucemburska. Zda prošli, nebo ne, bude známo na konci listopadu.
Trošku to připomíná maturitu – kandidát na eurokomisaře sedí před sálem zaplněným členy jednotlivých parlamentních výborů a odpovídá tři hodiny na jejich otázky. V úterý kandidáti přicházeli na slyšení s úsměvem a případnou nervozitu na sobě nedali znát.
Přitom právě souhlas od Evropského parlamentu je nezbytný k tomu, aby mohli do křesla eurokomisaře usednout. A europoslanci je nešetřili.
"Slyšení proběhne ve čtyřech kolech. První se ptají koordinátoři politických skupin po pěti minutách – minuta na otázku a dvě minuty na odpověď kandidáta na komisaře s možností doplňující otázky. Ne déle než opět minutu a minutu na jakoukoli odpověď," vysvětlila poslankyně Evropského parlamentu Nela Riehlová (Volt/Německo).
Slyšení v úterý absolvovali čtyři kandidáti. Na Jozefa Síkelu (STAN) přijde řada ve středu. "Myslím si, že by měl projít bez problémů. Už z povahy toho, že vlastně to portfolio mezinárodního partnerství je víceméně bezproblémové, dívá se do zahraničí," poznamenal Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.
Svoje tři hodiny už za sebou mají irský nominant na eurokomisaře pro demokracii a právní stát a bulharská kandidátka, která by měla mít v nové Evropské komisi na starosti výzkum a inovace. V úterý odpoledne pak před výbory předstoupí možný budoucí eurokomisař pro energetiku a bydlení z Dánska a možná budoucí eurokomisařka pro Středomoří z Chorvatska.
Nejvíce očí se ale upírá na večerní slyšení, kdy přijde řada na dva důležité úřady – eurokomisaře pro životní prostředí a pro migraci. První zmíněná pozice by měla připadnout Švédsku, druhá Rakousku.
Na slyšení se vystřídají všichni kandidáti na eurokomisaře kromě už zvolené staronové předsedkyně Ursuly von der Leyenové. Jako poslední přijdou na řadu ti, kteří by měli zastávat funkce místopředsedů. Hned o několika jménech se ale spekuluje, že grilováním neprojdou. Největší otazníky prý visí nad nominanty Malty, Belgie, Španělska nebo Maďarska.
"Jde o konflikt mezi frakcemi, to není konflikt žádný jiný. To znamená, že určitě budou chtít socialisti vyřadit někoho liberálům a liberálové patriotům a tak. A určitě se stane, že někdo bude označen za nepřijatelného. To se tak děje," domnívá se bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda.
V kuloárech se přitom ovšem šušká, že parlament nakonec dá zelenou všem. A to proto, aby europoslanci neoddalovali už tak pozdní termín, kdy se nová Komise dá do práce.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz