Senát vrátil novelu školského zákona. Odborníci nad tím kroutí hlavou

TN Live

19. 6. 2025, 16:58

Hosty pořadu Školní hlášení! byli Julie Grombířová, učitelka základní školy Labyrint Brno, a Petr Hopfinger, ředitel školy Via Beroun. Diskutovali na téma zrušení odkladů zahájení povinné školní docházky a slovního hodnocení, které by se podle návrhu Sněmovny mělo zavést pro žáky prvních a druhých ročníků. Novela s chystanými změnami putovala do Senátu, který ji vrátil zpět do Poslanecké sněmovny s několika pozměňovacími návrhy.

V České republice se na téma nahrazení známkovacího systému za slovní hodnocení u prvních dvou ročníků diskutuje už dlouho. "Je to změna, která má za cíl udělat něco ve prospěch dětí. Něco, co má podporovat jejich učení a rozvoj a zamezit tomu, aby přicházeli do školy s tím, že je nebaví, a naopak dostali podporu k tomu, aby se učili rádi," vyjadřuje v úvodu pořadu svůj názor Grombířová.

Hopfinger s ní souhlasí a říká, že výtkám Senátu nerozumí. "Pokud to dobře chápu, tak Senát nechce, aby to bylo plošné, povinné a aby to bylo v kompetenci ředitelů, jak je to do téhle doby. A je otázka, jestli je pro nás důležitější pohled ředitelů, nebo je pro nás důležitější úhel, co to přinese dětem," zamýšlí se ředitel. 

Grombířová považuje schopnost dávat dobrou zpětnou vazbu včetně slovního hodnocení za velmi důležitou profesní kompetenci učitelů. "A dlouhodobě víme, že je to pro ně jedna z nejnáročnějších kompetencí, protože poskytnout kvalitní zpětnou vazbu, která je pro děti užitečná, není jednoduché. A proto učitelé potřebují podporu. Je otázka, jestli metodiku nebo spíš nějaké kurzy profesního rozvoje," uvažuje.

Související obsah

02:19

Obří změna ve školství: Ruší se známky pro malé děti, odklady budou velmi vzácné

25. 4. 2025 Kryštof Duda K. DUDA

​S potřebou tvorby metodiky na poskytování slovního hodnocení Hopfinger nesouhlasí. "Myslím si, že metodik máme dost. Každý, kdo se chce naučit slovní hodnocení, má spoustu možností, jak si to zjistit. Podle mě je ten hlavní problém v tom, že školy nikdo neřídí a že v tuhle chvíli slovně hodnotí pouze ti, kteří chtějí, což je asi 20 % škol," říká.

Dalším probíraným tématem byla otázka odkladů školní docházky, jejichž podmínky se budou zpřísňovat. To Hopfinger silně kritizuje. "Zrušené odklady bez jakékoliv systémové podpory akorát způsobí nedůvěru učitelů v to, že ty změny jsou promyšlené a že má smysl se na nich podílet," říká.

Podobný názor má i Grombířová. "Když se podíváme, tak většina ze senátorů nebyla v první třídě, která má 30 dětí. Je tam sama paní učitelka, má tam třeba pět nadaných dětí, na které už se teďka zapomene úplně. Pak tam sedí dalších pět dětí, které mají třeba poruchu pozornosti, k tomu šest dětí, které zvládají třeba tu školu samostatně s nějakou menší dopomocí té paní učitelky, pak jsou tam dva s poruchou autistického spektra a teďka tam navíc ještě přibydou třeba čtyři děti, které jsou nezralé. A na to tam má být ta učitelka sama?" nechápe.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku. Ve videu si můžete zapnout české titulky generované pomocí umělé inteligence.