Společnost ČEPS, která v Česku provozuje energetickou přenosovou soustavu, ve čtvrtek před polednem promluvila o dosud shromážděných informacích o blackoutu, jenž v pátek zasáhl velkou část republiky. Podle dosavadních zjištění za ni může řetězení problémů v rozvodné soustavě, jejichž příčina se zjišťuje. Přítok elektřiny ze zahraničí podle vedení společnosti ale blackout nezpůsobil.
ČEPS ve čtvrtek před polednem zveřejnil dosavadní výsledky vyšetřování příčin pátečního blackoutu. Zahájení pátrání po pozadí výpadku elektrické energie ohlásila firma začátkem tohoto týdne a podle předchozích vyjádření společnosti by mělo trvat až několik týdnů.
"Ta situace začala v 11:51 výpadkem vedení V411. Toto vedení nebylo přetíženo, a to ani před samotným výpadkem, ani v průběhu celého dne. Bylo přetrženo a příčina tohoto přetržení se zkoumá," uvedl na začátku tiskové konference předseda představenstva ČEPS Martin Durčák. Zdůraznil ovšem, že vedení nebylo přetrženo třetí osobou.
V 11:52 měl následovat výpadek v bloku šest elektrárny Ledvice o velikosti asi 300 MW. "S kolegy z ČEZu zjišťujeme proč, jestli je tam nějaké kauzální propojení," doplnil Durčák.
"V 11:59 pak došlo k přetížení linky V208, která vede od Orlíku směrem na Chodov. "Tato linka byla přetížená a dispečer ji musel vypnout. Protože kdyby ji nevypnul, tak existovaly dvě možnosti. Buď by se ta linka propálila a mohlo by dojít k nevratnému poškození, anebo bychom to risknuli. Ta linka by to vydržela, ale to riziko by bylo velmi vysoké," vysvětlil šéf ČEPS.
Ve stejnou dobu vypadlo také vedení V401 Týnec–Krasíkov. Jde o rozvodnu v Pardubickém kraji, na niž je připojená elektrárna Dlouhé stráně. "Tím vznikl ostrov, který obsahoval asi milion odběrných míst," uzavřel přehled pátečních problémů energetické soustavy Durčák.
"V podstatě okamžitě začaly práce na restartu soustavy. Ve 12:24 došlo k opětovnému zapnutí linky V208 a postupně jsme obnovovali napájení rozvoden. Okolo 14. hodiny jsme měli pod napětím pražské rozvodny a do hodiny bylo obnoveno napájení ostatních rozvoden," popsal další vývoj člen představenstva ČEPS Pavel Šolc.
"Na to potom navazovaly operace provozovatelů distribučních soustav, kteří zajišťovali obnovu napájení na nižších napěťových hladinách. Stav nouze byl vyhlášen v 15:45. V tu dobu probíhalo nabíhání elektrárny Počerady, která byla povolána jako významný zdroj. Tento proces byl dokončen v 16:12," pokračoval Šolc.
"V tu chvíli už běžely práce na distribuční hladině. Ve 22:15 byla dokončena oprava toho prasklého vodiče a následně bylo to vedení uvedeno do provozu. Tím byla situace stabilizována v plném rozsahu a mohli jsme ukončit stav nouze," doplnil.
"Došlo k násobení poruch. Kdyby došlo k samotnému pádu vodiče a nenásledovaly by ty tři následné doprovodné prvky, tak by ta soustava vydržela," zdůraznil dále Durčák.
Vedení ČEPS se také vyjádřilo ke spekulacím, že za blackout mohl velký přítok elektřiny ze zahraničí. "Plánovaný dovoz byl 1 463 MW, skutečný dovoz byl ještě o něco vyšší, a to 1 644 MW. Ta čísla jsou pro toto období poměrně standardní. V extrémech je naše soustava schopna importovat 3 500 MW," uvedl Šolc s tím, že i transfer elektřiny přes Česko byl v době výpadku standardní.
ČEPS v souvislosti s blackoutem spustil také mimořádné kontroly klíčových elektrických vedení. Další pak plánuje. Využívá k nim termovizi.
ČEPS promluvil o vyšetřování blackoutu. Došlo k násobení poruch, konstatoval:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz