APLIKACE TN.CZ
Zahraničí

Evropa chystá nový rozpočet. Česko z něj dostane méně než dříve

Evropská komise navrhla rozpočet na dalších sedm let. Sedmadvacítka by se podle něj měla zaměřit na nové priority a splatit dluh z období covidu. Česko by mělo dostat méně prostředků než v předchozím období. Ale stále získáme více, než do rozpočtu odvedeme.

Evropská komise odstartovala nejdelší a nejdůležitější jednání, která se opakují jednou za sedm let. Veřejnosti představila návrh dlouhodobého rozpočtu v hodnotě dvou bilionů eur. Jeho finální podobu se teď dva roky budou snažit ovlivnit jednotlivé členské státy i Evropský parlament.

To, jak bude rozpočet vypadat, ovlivní zejména boj o podobu fondů soudržnosti, ze kterých se financuje například oprava infrastruktury, jako jsou dálnice a železnice. Jde o nejvyšší výdaj víceletého rozpočtu. Ten předchozí byl plánovaný jako vyrovnaný v hodnotě více než jednoho bilionu eur.

Kvůli pandemii koronaviru ale došlo ke změně. Na podporu postižených států si Unie vzala půjčku přes tři čtvrtě bilionu eur a tu bude muset splácet. V novém období pak EU počítá například s podporou digitalizace a konkurenceschopnosti či s navýšením výdajů na bezpečnost a poválečnou obnovou Ukrajiny.

Související obsah

Finance chce Brusel získat škrty v regionech, u dotací zemědělcům, snížením výdajů na administrativu, zvýšením členských příspěvků, výběrem prostředků z emisních povolenek a novými daněmi na velké firmy. S těmi ale nesouhlasí vládní ani opoziční europoslanci.

"Z principu jsme proti tomu, aby EU vybírala vlastní daně," tvrdí Jaroslava Pokorná Jermanová z ANO. "Ráda bych viděla dopadovou studii, jakým způsobem to bude dopadat na podniky, protože si myslím, že čelí extrémně vysokým cenám elektrické energie," říká pak Danuše Nerudová z hnutí STAN.

Škrty zase děsí zemědělce. Fond společné zemědělské politiky by mohl přijít až o 20 procent příjmů. "Když vezmeme v potaz inflaci, tak by mělo naopak dojít k navýšení rozpočtu. Tohle bude fakticky možná znamenat likvidaci mnoha zemědělských podniků po celé Evropě," varuje prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Související obsah

Ani škrty a nové příjmy ale nebudou stačit na financování nového rozpočtového rámce. "Toto zvýšení by samozřejmě muselo být kompenzováno vyššími příspěvky členských států, které v současnosti dávají kolem 1,1 % svého hrubého národního důchodu," tvrdí výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum Martin Vokálek.

"Pokud EU chce utrácet více, musí navýšit svůj rozpočet. Do toho nejvíc přispívají členské státy, jakékoliv jiné navýšení příjmů by bylo minimální," dodává pak ekonom Zsolt Dravas.

Čím je Česko rozvinutější, tím méně bude získávat prostředků z fondu na podporu regionů. Stále ale získá víc, než odvede. "Určitě se budeme koncentrovat na méně oblastí, než bylo zvykem, pomoc pak bude účinnější," plánuje proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Nový víceletý finanční rámec musí schválit Evropská rada i Evropský parlament. Platit bude od roku 2028.

luk, TN.cz

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz