Schodek státního rozpočtu bude vyšší. Peníze spolknou obrana a výstavba reaktorů

TN Live

27. 8. 2025, 22:21

Vláda ve středu jednala o státním rozpočtu na příští rok. Na stole byla i možnost škrtů v národních dotacích, které část ministrů i opozice kritizuje, protože by mohly ohrozit například fungování dobrovolných hasičů, Horské služby nebo preventivních protidrogových programů. A právě státní rozpočet byl tématem i pořadu Do hloubky, kde jej rozebral moderátor David Chmátal s ekonomem a předsedou Výboru pro rozpočtové prognózy Michalem Skořepou.

Rozpočet na příští rok má mít schodek 280 miliard korun, tedy o asi 40 miliard vyšší, než je naplánovaný na letošek. „Hlavním důvodem je obrana. Během minulého roku se došlo k závěru, že bude potřeba vydávat na obranu výrazně více než doposud. Ten závazek v rámci NATO se zvýšil,“ řekl Skořepa. Jako druhý nejdůležitější důvod vidí financování dostavby jaderné elektrárny Dukovany.

Jako zajímavost poznamenal, že aby mohl být schválený vyšší rozpočet na obranu, byla potřeba změna zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vláda tak má možnost dávat ještě více peněz na ministerstvo obrany. Podobně to mají například v Německu.

Česko se každým rokem zadlužuje. Státní rozpočet je v deficitu dlouhodobě, ale jak Skořepa upozornil, důležité je se také dívat na rozpočet měst a krajů. „Už více než 10 let jsou každý rok v poměrně zřetelném přebytku. V posledních letech jsou to vyšší desítky miliard korun. Takže to potom vylepšuje celkovou image Česka na zahraničních trzích nebo v mezinárodních srovnáních,“ řekl.

Zadlužování státu nicméně podle Skořepy roste mikroskopickým tempem ve srovnání s jinými evropskými státy. Česko je tak v tomto ohledu na tom dobře.

Související obsah

02:29

Vláda jednala o novém rozpočtu. Konkrétní výsledek tají, zlobí se opozice

27. 8. 2025 Zuzana Drábková Z. DRÁBKOVÁ

​„Důležitější než nějaké mezinárodní srovnávání je ale základní logika. Mnozí z nás totiž mají pocit, že zadlužovat se není úplně dobře, že to je nebezpečná záležitost. To rozhodně neplatí na úrovni státního rozpočtu. Jedním z klíčových úkolů státního rozpočtu je investovat a poskytovat ekonomice takzvané veřejné statky, to znamená investovat do věcí, jako jsou mosty, dálnice, třeba i armáda,“ vyjmenoval Skořepa.

Mnoho z těchto výdajů jsou ale vysoké a není je možné zaplatit najednou z jednoho ročního rozpočtu. „Zcela férová logika je, pojďme náklady na uhrazení třeba stavby mostu rozložit mezi všechny, kteří z toho mostu budou mít zisk. A to nejsou jenom lidé v tomto roce, kdy se most staví nebo platí, ale jsou to lidé třeba 50 roků daleko. Čili je principiálně správné postavit ten most na dluh a ten dluh je vlastně způsob, jak rozložit náklady na splácení toho mostu,“ vysvětlil.

Určité zadlužení na úrovni státního rozpočtu tak podle Skořepy může být zcela v pořádku, pokud se jedná o rozumné investice.

Co se tedy návrhu rozpočtu na další rok a očekávaného schodku týče, tak podle Skořepy odpovídá objemu investic. „Takže pokud bychom předpokládali a doufali, že investice ze státního rozpočtu jsou ty rozumné aspoň z 90 %, tak pak vlastně je to v pořádku, že tam je ten deficit 240 miliard,“ zhodnotil.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.