Politické strany začínají zveřejňovat své programy. Každá strana, která má šanci v říjnových volbách překročit pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny, mluví o sloučení, nebo dokonce zrušení některých ministerstev. Po volbách tak může státní správu čekat zajímavá přestavba.
Pokud by koalice SPOLU v říjnových volbách vládní post obhájila, na odstřel by bylo ministerstvo pro místní rozvoj aktuálně vedené Petrem Kulhánkem, kterého nominovalo hnutí STAN. „Jeho agendy sahají do různých resortů a je to takový pelmel všeho,“ tvrdí poslanec a kandidát SPOLU ve Středočeském kraji Jiří Havránek.
„Starostové ve svém programu navrhují sjednocení řízení vědy, výzkumu, inovací a vysokého školství pod jedno politické vedení – ministra pro inovace, vědu a vysoké školy,“ říká pak mluvčí STAN Sára Beránková.
Naopak hnutí ANO, SPD, Motoristé sobě a Stačilo! cílí hlavně na posty vytvořené kabinetem Petra Fial (ODS). „Máme naprosto zbytečně například ministerstvo pro Evropskou unii pana Dvořáka,“ nechal se slyšet předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka, lídr kandidátky v Jihomoravském kraji.
„Tato vláda vytvořila několik naprosto zbytečných ministerských křesel, a sice ministra pro evropské záležitosti a ministra pro vědecko-technický rozvoj,“ kritizuje kabinet Petra Fialy lídryně Stačilo! ve Středočeském kraji Jana Bobošíková.
„Co se týká těch tradiční resortů, tak tam chceme v průběhu příštího mandátu, budeme-li u toho, skloubit ministerstvo pro místní rozvoj s ministerstvem průmyslu a přejmenovat jej na ministerstvo hospodářství,“ plánuje pak lídr ANO v Praze Karel Havlíček.
„Dokážu si představit, že se sloučí třeba ministerstvo školství a kultury. Tam opravdu dochází k nějakému přeryvu kompetencí,“ myslí si lídryně kandidátky SPD v Karlovarském kraji Karla Maříková.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib by zrušil ministerstvo školství a kompetence předal krajům. Uvedl to na konci loňského roku v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Jeho spolustraník Ivan Bartoš, který vede kandidátku ve Středočeském kraji, ale jeho slova mírní.
„Nemyslím si, že by se měly zrušit, spíš si myslím, že by měly dělat trochu jinou činnost. Často ta kompetence leží na zřizovatelích, což jsou obce, města a kraje. A tam bych viděl těch pravomocí výrazně více,“ prohlásil.
Sledujte vše podstatné k volbám 2025 v našem volebním speciálu. Kandidátky pro všechny kraje, volební průzkumy, aktuální zpravodajství.
Rušení resortů by ale počty úředníků podle politologů nesnížilo. „Tu agendu je potřeba převést na jiné úřady, což ale při současném stavu digitalizace a efektivity státní správy by znamenalo obrovský nárůst úřednických míst na těch jiných úřadech, takže ve finále by to nemělo jiný efekt, než že by se ušetřila nějaká ta budova v centru Prahy,“ míní politolog Michael Drašar.
„Politické strany před volbami vždycky slibují, jak státní správu seškrtají, jak ministerstev ubyde. Nakonec jsme ale často svědky pravého opaku,“ upozorňuje pak další politolog Lukáš Jelínek.
Rušení ministerstev není žádnou novinkou. V roce 2007 zaniklo ministerstvo informatiky, v roce 1993 ministerstvo státní kontroly a v době Československa fungovalo například i ministerstvo železnic.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz