Znepokojivé výsledky přinesla velká studie americko-britského výzkumného týmu, který se zabýval spokojeností a štěstím lidí v různém věku. Podle něj jsou nejnešťastnější mladí lidé v generaci Z. Doposud přitom platilo, že mladí dospělí byli naopak na vrcholu spokojenosti.
S překvapivými výsledky přišel tým vědců z univerzit v Londýně a Spojených státech. Trojice vědců zkoumala duševní zdraví lidí napříč generacemi, zejména generace Z. Výzkum, který vědci zveřejnili na portálu PLOS, prokázal, že situace u mladých lidí není dobrá.
Výzkumníci, kteří se zabývají otázkou štěstí, mají dobře zdokumentováno, že většina lidí pocítí vrchol svého osobního štěstí v počátcích dospělosti. To pak ale postupně klesá ve středním věku až na minimum okolo 50 let. S odchodem do důchodu pak ale osobní spokojenost se životem opět stoupá, poznamenal portál Newsweek.
Jenže nová studie ukázala na trend, který toto pravidlo zpochybňuje. Podle něj jsou to právě příslušníci generace Z, tedy lidé narození mezi roky 1997 a 2010, kteří jsou nejvíce nešťastní. Mají být více náchylní k zoufalství a úzkostem než dřívější generace.
Když se podobný průzkum konal v roce 1993, zhruba 2,5 procenta mužů a 3,2 procenta žen označily své duševní zdraví za mizerné. Tento poměr však stoupl a při nedávném dotazování, které vědci pořádali loni, šlo už o 6,6 procenta mužů a 9,3 procenta žen.
Při jiném měření, na nějž výzkumníci odkazovali, uvedlo 15 procent příslušníků generace Z, že své duševní zdraví považují za vynikající. Když však stejnou otázku výzkumníci položili před deseti lety mileniálům, v excelentním stavu se podle vlastních slov cítilo 52 procent dotázaných.
Důvodů, proč se generace Z potýká s duševními problémy, je hned několik. Podle autorů studie je velkým faktorem sociální izolace. „Tito lidé nechodí na bowling. Nechodí do bazénů. Nerandí, nemají sex. Nedělají nic. Myslím si, že potenciální dopady tohoto problému jsou velké, dlouhodobé a týkají se celého světa,“ řekl portálu Fortune sociolog a jeden z výzkumníků David Blanchflower.
Autoři studie upozornili i na problémy, které současní mladí lidé musí řešit, zatímco pro předchozí generace neexistovaly. Generace Z je tou první, která vyrůstala v digitální éře. Velkou část formativních let mladých lidí, tedy středoškolský a vysokoškolský věk, zasáhla covidová pandemie a s ní spojená karanténa.
Studie se zaměřila i na ekonomické faktory. Nízké mzdy podle nich nemají vliv, ty totiž reálně rostou. Vliv však podle výzkumníků mají zejména v USA ceny bydlení, zdravotní péče a splátky studentských půjček, které v posledních letech rostly i v poměru ke mzdám.
Průzkum: Mladá generace už nemá o pití alkoholu moc zájem (7/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz