Putna: Primitivní čecháčkovský nacionalismus by Masaryka odmítal. Slova v dopise potřebujeme slyšet

TN Live

19. 9. 2025, 12:22

Na zámku v Lánech se v pátek v dopoledních hodinách slavnostně otevřela obálka z roku 1934, obsahující dopis československého prezidenta T. G. Masaryka. Jaká symbolika se v jeho slovech ukrývá? A jak se do ní otisklo to, co si během svého života prožil? K tomu se pro TN Live vyjádřil v rozhovoru s moderátorkou Barborou Šimkovou literární historik Martin C. Putna.

Historik vnímá obsah dopisu, který byl dnes v Lánech odhalen, jako „politickou závěť člověka, který vidí, že to, co vybudoval, se ocitá v ohrožení“. „Od roku 1933 už byl totiž v Německu u vlády Hitler a Masaryk viděl, že svět přestává být jednoduše optimistický. Z jeho slov čiší velká starost, což je krásné a dojemné. A je skvělé, že v době, kdy náš svět vypadá velmi temně, můžeme tohle slyšet,“ zdůrazňuje Putna. 

Odborník dále hodnotí, že i přes určitou kritiku, která v dopise zazněla, se Masaryk vyjadřuje uctivě. „Většina politiků říká věci mimo záznam daleko ostřeji a často se nezdráhají používat ostřejší výrazy, které ale v dopise nebyly. Masaryk byl totiž velmi noblesní a tuto noblesu si uchoval i v té zhoršující se politické situaci. Je v tom poselství, aby Češi, a to politici i běžní lidé, nikdy nesestupovali pod nějakou základní slušnost,“ pokračuje Putna.

Související obsah

03:11

Masaryk se rozhodl vést zemi i po mrtvici. Špatnou artikulaci sváděla média na chřipku

19. 9. 2025 TN Live T. LIVE

​Podle historika zažil Masaryk od Čechů za svého života dost nehezkých věcí. „Na začátku první světové války odcházel do exilu jako poměrně neúspěšný politik, jako někdo, koho napadali i běžní doboví nacionalisté, kteří mu říkali, že ani není opravdovým Čechem,“ vysvětluje odborník.

„A nepochybuji o tom, že kdyby se Masaryk objevil mezi námi dnes, že by se našla spousta lidí, která by namítala, že má otce Slováka, anglickou manželku, navštěvoval německé školy nebo že neumí pořádně česky. Ten primitivní český čecháčkovský nacionalismus by jej určitě odmítal,“ míní Putna.

„A podobné to bylo i tehdy. Masaryk byl totiž, než se stal prezidentem, kritickým intelektuálem, kterého velká část Čechů neznala a považovala ho za divného šťourala, který vyhledává problémy. Ale on jen opakovaně upozorňoval na to, že společenské a politické záležitosti bývají mnohem složitější, než se na první pohled může zdát,“ dodává na závěr odborník.

Na rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.