V úterý si Češi připomněli výročí vzniku Československa. Jak na vyhlášení nového státu, ke kterému došlo 28. října 1918 reagovaly pohraniční oblasti a Slovensko? A kdo se o jeho vznik nejvíce zasloužil? K tomu se v pořadu Headline vyjádřil v rozhovoru s moderátorkou Klárou Košackou historik Prokop Tomek.
Jak odborník na úvod sděluje, první týdny po vyhlášení Československa byly v některých oblastech značně problematické. „Jednalo se zejména o pohraniční území, obsazené převážně německým obyvatelstvem,“ říká Tomek.
„Pohraniční oblasti velmi rychle vyhlašovaly samostatnost. Vznikla tak například severočeská provincie Deutschböhmen se sídlem v Liberci, která hned následující den, 29. října oznámila svůj zájem připojit se k tzv. Německému Rakousku, to znamená ke zbývající části monarchie,“ dodává historik.
„Nebo Sudetenland na severní Moravě a Böhmerwaldgau na Šumavě. A tato území bylo potřeba pacifikovat, tedy obsadit nově vznikajícím československým vojskem, což se odehrávalo v listopadu a v prosinci 1918. Dost nejistá situace byla i na Těšínsku, u kterého se nevědělo, jestli nakonec nepřipadne Polsku,“ vysvětluje Tomek.
„Zatímco na území Čech, zejména tedy v česky mluvících oblastech, kde byli čeští úředníci, byl vývoj nového státu respektován, na Slovensku to bylo jinak. Hlavně v maďarsky osídlených oblastech trvalo, než zde byla prosazená autorita československého státu,“ pokračuje odborník.
U zrodu Československa stály tři výrazné osobnosti, z nichž každá plnila podle Tomka jinou roli. „T. G. Masaryk (první československý prezident, pozn. red.) byl ideolog, který určoval koncept a program. Edvard Beneš (druhý československý prezident, pozn. red.) byl jeho žák, takový výkonný element, co udržoval celou iniciativu v chodu. A M. R. Štefánik zase voják, a k tomu slovenský politik se spoustou styků, který tu škálu vhodně doplňoval,“ uzavírá Tomek.
Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, na celý níže.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz