Politici do 30 let představili svou vizi pro školství. Hlasujte, čí návrh se vám líbí nejvíce

Adéla Snopová, Roman Dolejský

27. 9. 2025, 17:00

Jedním z důležitých témat pro mladé Čechy je i školství. A právě na to se zaměřila debata Hlas Gen Z s moderátorkou Adélou Snopovou, na jejíž otázky odpovídali mladí politici do 30 let. Na konci článku můžete hlasovat, čí odpověď se vám líbila nejvíce.

Do debaty dostalo pozvání sedm mladých politiků ze stran, hnutí a koalic, které po zprůměrování průzkumů agentur, jež se řídí výzkumnými standardy SIMAR (KANTAR, STEM, MEDIAN, IPSOS, NMS Research), přesáhly v období od 1. ledna 2025 do 29. července 2025 hranici tří procent.

Debaty se tak v abecedním pořadí zúčastnili ředitel kabinetu ministra, právník a 12. na kandidátce STAN ve Středočeském kraji Adam Čejka (29 let); zastupitel Ostravy-Vítkovic, historik, učitel a moravskoslezská jednička AUTO Matěj Gregor (23 let); předseda Mladého ANO, asistent místostarosty a 15. na pražské kandidátky ANO Adam Knedlhans (23 let), student a plzeňská jednička Stačilo! Vítek Prokop (26 let), právník a čtyřka na zlínské kandidátce SPOLU Štěpán Slovák (27 let) z ODS a předseda Mladého Pirátstva, asistent poslance, student a trojka jihočeské kandidátky Pirátů Kristián Sušer (22 let).

Hnutí SPD dostalo pozvánku, ale jimi vybraná zástupkyně a kandidátka ve volbách Diana Chodžajanová musela z rodinných důvodů do zahraničí.

Související obsah

01:21:19

Hlas generace Z: Mladí politici řekli, jak by řešili krizi v bydlení

26. 9. 2025 Roman Dolejský R. DOLEJSKÝ

​Z oblasti školství směřovaly na kandidáty i dvě otázky ohledně náplně školních předmětů. Co by se podle vás mělo ve škole začít víc učit? A čeho už je naopak přebytek?

Podle Sušera by především studenti měli mít větší flexibilitu a možnost si vybrat z toho, co chtějí studovat a co je baví. „Každého baví něco jiného, každý se může rozvíjet v něčem jiném. Pojďme si stanovit nějaký obecný základ, který ale nemusí být tak široký,“ řekl.

Jako příklad uvedl, že se žáci na základní škole nemusí učit vyčíslovat všechny chemické vzorce či znát nazpaměť různé druhy rostlin. „Pojďme to zobecnit a dejme jim možnost si vybrat, do jaké oblasti se chtějí více zaměřit, a v té se potom budou moct zlepšovat a v té potom budou třeba moct být více uplatnitelní, tudíž najdou třeba lepší práci za více peněz,“ dodal Sušer.

Je potřeba jít cestou maximálního všeobecného vzdělávání, aby byli studenti více adaptabilní, a zaměřit se na aspekty, v nichž Česko zaostává. „Jedním z nich je čtenářská gramotnost. Tam jsme na tom podle posledních dat České školní inspekce velice špatně,“ uvedl.

Související obsah

01:27:44

Migrační pakt, výdaje na obranu i platy policistů. Kandidáti se střetli v debatě

19. 9. 2025 Kryštof Duda K. DUDA

​Slovák připomněl zkušenosti ze svých studijních let a přijímaček na vysokou školu, kdy podle něj měla spousta lidí problém se psaním či porozuměním delšímu textu. „Další věc, ale ta už je podle mě mnohokrát omílaná, je výuka moderních dějin. Abychom neměli, jak tady říkal pan kolega, pozdní kapitalismus, ale raný kapitalismus,“ dodal Slovák.

Prokop ještě v úvodu svého proslovu zareagoval na Slovákova slova o raném kapitalismu: „Jako návrat k dětské práci ve viktoriánské Anglii?“ Navázal, že považuje za přežitek se dívat na jednotlivé předměty uzavřeně, že spolu neinteragují a že se organicky neprolínají.

Jako příklad uvedl římský beton. „To není téma jenom pro hodinu dějepisu, ale i téma pro hodinu chemie. To znamená organicky to navzájem propojovat, budovat tam nějakou interdisciplinaritu, jak se teďka módně říká, a představovat tam právě i ty nové prvky, jak už jsem zmiňoval, aby se děti už na základní škole učily pracovat třeba s umělou inteligencí,“ vysvětlil Prokop.

Související obsah

01:30:13

Progresivní zdanění i rušení úřadů. Kandidáti na ministra financí prozradili své plány

22. 9. 2025 Bára Divišová B. DIVIŠOVÁ

​Knedlhans vidí jako zásadní upřednostnit praxi před biflováním, hlavně co se technických oborů týče. „Hodně mladých, co na nás kouká, tak zná realitu třeba praktické výuky, kdy máme takové ty 14denní praxe ve firmách, kde si máme my jako mladí sáhnou na to, co se reálně dělá. Čest výjimkám, ale někdy se prostě stává, že třeba právě ti starší kolegové, kteří mají předat nějaké ty věci, na nás nemají čas,“ poznamenal.

Mluví ze své vlastní zkušenosti, kdy byl na praxi v oblasti umělé inteligence a virtuální reality, kde podle jeho soudu k předávání znalostí a zkušeností nedošlo. „Posílit ty praxe, třeba i zvážit debatu o tom, jestli by měly být placené, aby to studenty motivovalo tam dělat třeba i dobré výkony, a právě pracovat s těmi talenty a tak dále. To si myslím, že tam hodně chybí a je to o individualitě učitelů,“ popsal Knedlhans.

Související obsah

01:29:31

Nedostatek lékařů i odchod do důchodu. Kandidáti řešili zdravotní a sociální systém

15. 9. 2025 Bára Divišová B. DIVIŠOVÁ

​Studenti v anketě TV Nova často zmiňovali i lepší výuku finanční gramotnosti. A podle Gregora by pro to prostor určitě byl, například v občanské či jiné výchově, třídnických hodinách a podobně. Řekl ale, že pro školství je velký problém i to, co se děje mimo budovy školy.

„Já bych chtěl v České republice zavést a rozvíjet výuku toho, jak člověk pracuje sám se sebou. Shrnout, jak funguje zdravá výživa, jaké jsou závislosti, jak fungují návykové látky, co to dělá, co je to závislost na telefonech, jakým způsobem člověku může psychicky pomoct, že se zajde projít na procházku,“ prohlásil.

Mělo by také podle něj být více tělocviku kvůli problémům s dětskou obezitou, což je ve výsledku nákladné pro celou společnost. „Dětí se v pubertě učí žít samy se sebou, dělají si návyky spánku, dělají si stravovací návyky v tom věku, dělají si návyky pohybu, dělají si vztah ke svému tělu, samy k sobě, ke svým vrstevníkům, to ve škole dneska vůbec neučíme,“ poznamenal. Navrhl také sloučení 45minutových hodin do 90minutových bloků.

Sledujte vše podstatné k volbám 2025 v našem volebním speciálu. Kandidátky pro všechny kraje, volební průzkumy, aktuální zpravodajství.

​Čejka uvedl, že částečně s Gregorem souhlasí, ale zároveň se nesmí zapomínat i na roli rodiny. „Ta rozhodně není nulová a škola taky nemůže obstarat úplně všechno. Ale zároveň podepíšu to, co říkal Štěpán [Slovák], ta všeobecnost a adaptovat se na tu nově vzniklou situaci. Ta dnešní doba je strašně rychlá, strašně se mění, zrychluje a nemyslím si, že úplně na to dáváme důraz,“ řekl.

Za velmi důležitý považuje i pohyb. „Je to strašně důležitá věc i v souvislosti s tématem duševního zdraví, které jsme tu řešili. Zkrátka to je něco, co se dneska zanedbává. Bohužel to ale může dělat ohromný rozdíl, pokud na to budeme správně,“ doplnil Čejka.

Na debatu mladých politiků o školství se můžete podívat pod titulkem článku, celou debatu najdete níže.

​