V Česku se připravuje zpřísnění přístupu k údajům z katastru nemovitostí. Důvodem je nelegální vytěžování osobních dat z katastru. Ta využívali zejména takzvaní flipaři, tedy spekulanti, kteří po nátlaku na majitele, zejména důchodce, vykupovali nemovitosti nebo jejich podíly.
Ve výpisu z katastru si podle rodného čísla takzvaní flipaři vytipují staršího člověka a snaží se ho přimět, aby svou nemovitost prodal, obvykle hluboko pod cenou.
„Vidíme to v oblasti skupování půdy. Právě seniorům téměř každý týden chodí nabídka na odkup,“ uvádí ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Anonymní přístup k datům lidí má ale skončit.
„Mělo by být nutné se vždycky přihlásit identitou občana nebo bankovní identitou. Záleží na každém, který nástroj kdo použije,“ uvedl Karel Štencel, předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Podle úřadu je to kvůli zákonnému vedení evidence, komu osobní data poskytuje.
Nové rozhodnutí vítá například realitní makléř Tomáš Kučera: „Pokud chce někdo důvěrné informace o nemovitosti, kterou nevlastní, tak si myslím, že je v pořádku, aby ten, kdo se o dané informace zajímá, byl prostě identifikovaný.“ U velkého objemu dat navíc bude katastr zajímat, k čemu data zájemce potřebuje, a jejich poskytování bude přísnější.
„Banka například bude chtít od nás výstup, jaká zástavní práva má zapsaná ve svůj prospěch. Ty jí samozřejmě poskytneme. Ale když by stejný výstup chtěla třeba realitní kancelář, tak po té novele se k takovému výstupu nedostane,“ dodává Štencel.
V anketě jsem se lidí zeptali, co si o novele zákona myslí a jestli sami občas do katastru nemovitostí nahlížejí. „Když potřebuju, tak nahlížím,“ uvádí jeden dotazovaný. „Bude to pro občana určitě horší, když neumí s identitou pracovat,“ vyjádřil obavy jiný. „Ano, koukám. Myslím si, že cokoliv jde elektronicky, tak je to dobře,“ dodává další. „Pro mě dává smysl, aby k tomu měli přístup vlastně jen někteří, podle té identity občana nebo podobně,“ míní další dotazovaný.
Novela má také umožnit podat společný návrh, který se týká všech nemovitostí, které jsou v gesci různých katastrálních úřadů. V současnosti se musí podávat zvlášť na každém z příslušných úřadů. Vybírat se má také jeden správní poplatek. Přijetí návrhu o povolení vkladu do katastru bude stát od dvou do dvaceti tisíc korun, připlatí si ale geodeti. „Ten poplatek se neměnil 31 let,“ dodává Štencel. Změny by mohly platit od roku 2027.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz