Vědecká studie odhalila, že mezi mladými přibývá psychických problémů, sebevražd i předávkování drogami. Problémy jsou hlavně v Africe, Severní a Latinské Americe.
Svět podle vědců čelí nové krizi. Je jí vzrůstající úmrtnost mezi teenagery a mladými dospělými. Studie Globální zátěž nemocí, publikovaná ve vlivném lékařském časopise Lancet, zjistila, že konkrétní důvody se v různých částech světa liší. Obecně však lze sledovat nárůst problémů s duševním zdravím.
Ačkoliv data celé populace vypadají v pořádku a celosvětová délka života se už zotavila z pandemie covidu, mezi mladými lidmi je propad výrazný. „Velmi výrazný nárůst úmrtí mezi teenagery a mladými dospělými okamžitě upoutal naši pozornost,“ uvedl ředitel Institutu pro metriky a hodnocení zdraví na Washingtonské univerzitě Christopher Murray.
„Rostoucí úmrtnost u mladších dospělých, zejména v Severní Americe, je úzce spjata s nárůstem úzkosti a deprese u mladých lidí, zejména žen,“ vysvětlil Murray. Podle něj není zcela jistě, co epidemii psychických problémů způsobilo. Možnými částečnými viníky mohou být prý sociální sítě, společenské trendy v rodičovství a situaci zhoršila i globální epidemie a lockdown spojený právě s covidem.
Studie zjistila, že přibývá i mladých lidí, kteří umírají, aniž by byli nemocní. V Severní i Latinské Americe byl nárůst způsoben mimo jiné konzumací drog, píše britský deník Guardian. Druhou oblastí s velkou úmrtností mladých lidí je subsaharská Afrika. Zejména u dívek a žen ve věku od 15 do 29 let je úmrtnost o 61 % větší, než se dříve předpokládalo, a to především kvůli úmrtím v těhotenství nebo během porodu.
V Africe navíc stále bují infekční choroby. „Nemoci jako malárie, HIV a tuberkulóza si stále vyžádají příliš mnoho mladých životů kvůli slabým zdravotnickým systémům, narušené péči a nedostatečnému očkování,“ vysvětlil ředitel Amref Health Africa Githinji Gitahi.
Ohrožení jsou tak zejména mladí lidé v chudých oblastech. „Chudé země se spoléhají na globální financování zdravotnictví, zejména pokud jde o život zachraňující primární péči, léky a vakcíny. Bez mezinárodní pomoci se rozdíl ještě prohloubí,“ dodala hlavní autorka studie Emmanuela Gakidouová.
Evropanům se zhoršuje duševní zdraví. Důvodem jsou hlavně sociální sítě (7/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz