Experti varují před prudkým nárůstem kriminality páchané nezletilými a mladistvými. V posledních letech dosahuje rekordních čísel, pachatelům přitom i za ty nejzávažnější zločiny hrozí maximálně desetiletý trest vězení. Začínají se proto ozývat hlasy volající po změně legislativy.
Coby 16letý v únoru brutálně ubodal dvě prodavačky. Tento týden ho královéhradecký soud poslal nepravomocně do vězení na devět let. „Zopakoval, že nejlepší představa pro něj je, že někoho zabíjí,“ řekla státní zástupkyně Lucie Žabková.
Další chlapec nedávno oslavil 15. narozeniny. Před pár dny v Zábřehu podle kriminalistů dostal vztek a potřeboval si ho vyventilovat na cizím 57letém muži. „Pachatel tomu člověku rozdupal hlavu takovým způsobem, že málokdo z nás něco podobného pamatuje,“ prozradil vedoucí olomouckých kriminalistů Jan Lisický.
Vývoj násilné trestné činnosti pachatelů do 18 let má po covidových letech evidentní prudký nárůst až k loňskému číslu 1 250. A letos to bude zřejmě ještě více. Do konce září se stalo 963 případů. Nejde ale jen o vraždy. „Další příklady jsou ublížení na zdraví, nebezpečné vyhrožování a další delikty,“ poznamenal mluvčí Policejního prezidia Jakub Vinčálek.
Do 15 let je člověk v Česku beztrestný, do 18 je ohrožen poloviční trestní sazbou. I za ten nejtěžší mord může dostat maximálně 10 let vězení. Takový strop platí už dlouhé roky. „Odpovídal tomu, že strop pro dospělé pachatele za vraždu byl kdysi 15 let. A pak už byl trest smrti,“ vysvětlil prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
Ten byl ale dávno nahrazen doživotím. „Právo musí reagovat na změny ve společnosti. A jestliže se množí takové případy, tak je namístě uvažovat o nové úpravě,“ myslí si advokát Jaroslav Ortman.
„Určitě je ta úvaha ve výjimečných případech prodloužit nebo zvýšit tu hranici racionální,“ přisvědčil Vávra.
Na extrémní nárůst násilné kriminality mládeže upozorňovala před pár dny v Senátu nejvyšší státní zástupkyně. Sama ale nevidí případné zpřísňování trestů jednoznačně. „Je potřeba nejprve vyhodnotit statistická data, udělat analýzu a potom se bavit o tom, zda je namístě rozvinout celospolečenskou debatu,“ řekla nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Není prý jasné, jestli by hrozba vyšších trestů působila preventivně. Právní systém má navíc další nástroje, jako třeba detenci. V té by měl po odpykání trestu skončit i mladík z Hradce. „Tato opatření, pokud jsou uložena, jsou potom pravidelně přezkoumávána. Fakticky to může znamenat, že dokud ten účel není naplněn, tak ten člověk se ven nedostane,“ vysvětlila Jana Hulmánková z Ústavu pro kriminologii a sociální prevenci.
Jestli má smysl v současné legislativě něco měnit, je otázka pro nové zákonodárce včetně ministra spravedlnosti. Kdo to bude, zatím není jasné.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz