Chřipka pravděpodobně vyvolá příští pandemii. Šíří se rychleji než koronavirus

TN Live

Aktualizováno 16:46, 14. 12. 2025 14. 12. 2025, 11:33

Česká republika stojí podle hygieniků na prahu chřipkové epidemie. K narůstajícímu počtu případů letos nejvýrazněji přispívá kmen H3N2, který je nakažlivější i pro mladší věkové skupiny. Co je o této variantě známo a je možné, že by se v souvislosti s ní mohl zopakovat scénář covidové pandemie? K tomu se v pořadu Headline vyjádřil v rozhovoru s moderátorkou Bárou Šimkovou ředitel Biologického centra Akademie věd České republiky Libor Grubhoffer.

Kmen chřipky H3N2 je podle odborníka jedním z virů, který mezi lidmi cirkuluje už dlouhou dobu a z „genetického hlediska je mnohem více ohrožujícím původcem onemocnění, protože má širší repertoár možností, jak se geneticky měnit“.

„Tato varianta, která získala označení písmenkem K, prošla oproti předchozí variantě J určitými mutacemi. Díky tomu získala vlastnosti, které jí umožňují mnohem razantnější šíření v lidské populaci. A lidský organismus na tyto změny není doposud zvyklý a nemá tak vyvinutou dostatečnou imunitní ochranu,“ vysvětluje Grubhoffer. 

Jak expert dále sděluje, chřipkové viry jsou z hlediska rychlosti šíření napříč lidskou populací daleko nebezpečnější než koronaviry, které v předešlých letech způsobily celosvětovou pandemii. „Nechci veřejnost v žádném případě strašit, ale jestli máme jako virologové a epidemiologové výhledově nějaké obavy z příští pandemie, která postihne naši planetu, tak chřipkové viry nepochybně patří mezi virové patogeny, které k tomu mají ze své genetické podstaty nejblíže,“ upozorňuje Grubhoffer.

Související obsah

02:23

Česku hrozí epidemie superchřipky. V Británii kvůli ní nařídili roušky

13. 12. 2025 Adam Češner A. ČEŠNER

​„Jsou totiž schopny mutovat desetinásobně až stonásobně rychleji než koronaviry, způsobující onemocnění covid-19. Nemají totiž na rozdíl od nich opravný mechanismus. Proto také chřipkové viry prochází daleko více různými mutacemi, díky čemuž napadají mnohem snadněji citlivé buňky v plicní tkáni,“ popisuje odborník.

„Navíc, ta genetická informace viru chřipky je uložena v osmi samostatných fragmentech, v jakýchsi osmi chromozomech, zatímco koronaviry mají ten fragment jenom jeden. Čili pokud se v jednom organismu potkají dva různé viry s různě uspořádanými geny, tak oni si je umí vyměnit, a ze dvou virů vznikne třetí, který je ještě mnohem virulentnější a patogeničtější,“ pokračuje Grubhoffer. „Závažnost šíření těchto virů uvnitř napadeného organismu tak může být mnohem těžší a s mnohem závažnějšími následky,“ dodává expert na závěr.

Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, celý díl naleznete níže.