Česko patří mezi nejbezpečnější země. Děsí nás ale příspěvky na sítích, říká Hořejš

TN Live

28. 12. 2025, 21:38

Česká republika je podle nejnovějšího Globálního indexu míru 11. nejbezpečnější zemí na světě. Oproti minulému roku jsme si polepšili o dvě příčky. Spodní pozice indexu obsadilo Rusko a Ukrajina. Co všechno přispívá k většímu pocitu bezpečí v naší zemi? A co ho Čechům naopak bere? K tomu se v pořadu Do hloubky vyjádřil v rozhovoru s moderátorkou Klárou Košackou sociolog Nikola Hořejš.

Index hodnotil 23 faktorů ve třech hlavních oblastech: Vnitřní a vnější bezpečnost, míra militarizace a úroveň ochrany bezpečnosti. V čele nejbezpečnějších zemí světa se ocitl Island, druhé skončilo Irsko a třetí Nový Zéland.

Podle odborníka přispívá k většímu pocitu bezpečnosti v České republice i skutečnost, že se oproti době před sametovou revolucí setkáváme v mnohem menší míře s drobnou kriminalitou. „Takovou tou každodenní, která je na očích. Za komunismu se říkalo, že co není přišroubované nebo přibité, se okamžitě ukradne. Kdežto v současnosti už se blížíme ke standardu starých evropských zemí, ve kterých můžete nechat nezamčené dveře nebo dětské kolo na chodníku a nemusíte se obávat, že vám do pár minut zmizí,“ hodnotí Hořejš.

„Je to spojeno s tím, že naše země bohatne a stává se civilizovanější, než bývala. Důležitou proměnnou ve výraznějším pocitu bezpečí je i fakt, že se u nás daří dobře integrovat cizince, včetně uprchlíků,“ míní sociolog. 

Související obsah

02:06

Vydali žebříček nejbezpečnějších zemí světa. Česko si výrazně polepšilo

28. 12. 2025 Monika Zvěřinová M. ZVĚŘINOVÁ

Odborník je ale na druhou stranu přesvědčený, že občany České republiky někdy až zbytečně moc rozrušují příspěvky na sociálních sítích. „Mám na mysli zejména ty negativní a extremistické. Jednak na nás doléhají více, a u sítí je navíc problémem to, že si na základě několika příspěvků či komentářů začneme myslet, že tímto způsobem uvažuje celá česká společnost,“ říká sociolog.

„Přitom z průzkumů jasně vyplynulo, že například o politice pravidelně na sociálních sítích diskutuje jen něco mezi 10 až 20 % společnosti, ostatní jsou spíše pasivní. Jenže jelikož extremistické názory přitahují naši pozornost, může to přispívat k tomu, že snadno nabydeme pocitu, že je mají všichni. A že všichni jsou tím pádem blbci,“ vysvětluje Hořejš.

„To pak posiluje polarizaci, protože se můžeme začít obávat, že k nám chce řada občanů zavléct válku nebo že jsou to násilníci. Lidé se pak cítí být od většinové společnosti odtrženi, myslí si, že s ní nemají nic společného a vede to k velmi nepříjemnému dojmu izolovanosti,“ popisuje odborník.

„A ten má spoustu nepříjemných důsledků. Může způsobit větší uzavřenost vůči světu, podnikavosti, investování, prostě vést k velmi pasivnímu a konzervativnímu přístupu k životu,“ upozorňuje na závěr Hořejš.

Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, celý díl naleznete níže.