Irština, ale i řada Irů, může vysledovat své kořeny až do Čech. Zdejší keltské obyvatelstvo mělo totiž podle vědců zásadní vliv na dění v západní Evropě v době, kdy se v Egyptě a v Mezopotámii rozvíjely první skutečné civilizace.
Česko a Irsko mají k sobě mnohem blíž, než by se na první pohled mohlo zdát. I když obě země dělí moře a přes tisíc kilometrů, významná část předků dnešních Irů s největší pravděpodobností obývala dnešní českou kotlinu. Vychází to alespoň z analýzy vývoje keltštiny, která v listopadu vyšla v časopise Nature.
Ta upozorňuje, že výrazná část keltského obyvatelstva, jehož potomky jsou Irové, ale třeba také Velšané či Bretonci, přišla do západní Evropy a na Britské ostrovy ze střední Evropy kolem roku 3000 před naším letopočtem.
Studie přitom výslovně jmenuje oblast u obce Knovíz nedaleko Slaného na Kladensku. Zároveň však autoři studie dodávají, že jde pouze o jedno z mnoha keltských sídel v Čechách a okolí, jejichž vliv jde vystopovat ve velké části západní Evropy.
„Tento model čerpá z archeologických důkazů, které naznačují expanzi populací pocházejících z kultury popelnicových polí z východní části střední Evropy směrem na západ do Francie a severovýchodního Španělska,“ uvádí vědci. Dále tým využil například analýzu genetických vzorků.
Na zjištění už reagovala i irská ambasáda v Praze. „Možná tedy není náhoda, že sdílíme lásku k vyprávění příběhů, hudbě a dobré společnosti. Jak se ukazuje, máme toho společného více, než jsme si mysleli, a část tohoto spojení je doslova zapsána v naší DNA! O to větší radost nám dělá, že s našimi českými přáteli sdílíme kořeny staré více než tři tisíce let,“ uvedli irští diplomaté.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz