Velké dezinformační kampaně začaly s anexí Krymu, říká expert

TN Live

26. 2. 2026, 18:33

Do studia pořadu Nastartujme Česko přijal pozvání Bob Kartous, který je odborníkem na dezinformace, mluvčím Českých elfů a také prorektorem Vysoké školy ekonomie a managementu. S moderátorkou Michaelou Indrákovou probral, kde v digitálním světě čekají na uživatele největší hrozby.

Kartous upozornil, že dezinformace nejsou novým fenoménem, ale s využitím nových technologií, jako jsou třeba sociální sítě, nabraly obrovskou míru akcelerace.

„Prvními masivními kampaněmi byly kampaně Ruska, které se snažily legitimizovat anexi Krymu v roce 2014, ale netýká se to pochopitelně jenom záležitosti Ruska. Týká se to širokého spektra témat, která jsou zneužitelná pro vyvolávání strachu, obav, nechuti a nepřátelství vůči demokratickým režimům,“ řekl Kartous.

V poslední době se dezinformace začínají týkat více klimatické změny a energetické transformace. „I tohle jsou témata, která slouží k určité míře zneužívání ve smyslu rozpadu společenského konsenzu na tom, kam směřovat. Pochopitelně se to týká také napojení na některé politické kruhy a politické strany, protože jsou politické strany, které zjevně dezinformačních obsahů a důvěry velké části společnosti zneužívají ve svůj vlastní prospěch,“ uvedl.

Související obsah

14:35

Bureš: Tejce vytáhli z politického záhrobí. Jako ministr může podpořit dezinformace

28. 11. 2025 TN Live T. LIVE

​S dezinformacemi se lze setkat kdekoliv v digitálním prostoru, kde se probírají společensko-politická témata nebo témata, která mohou být politicky těžena, přiblížil Kartous.

„Nejčastější koncentraci dezinformací pochopitelně představují sociální sítě. V Česku je to pravděpodobně Facebook, nejvíce užívaná sociální síť a taky užívaná lidmi, kteří jsou trošku staršího věku. Je to síť lidí, kteří jsou dneska ve středním nebo starším věku a kteří mají potřebu si nějakým způsobem tříbit své politické postoje,“ okomentoval.

Rozvoj sociálních sítí umožnil snadnější šíření dezinformací pomocí algoritmů. „Představa o tom, že přijdu na sociální síť a vidím to, co vidí ostatní, je zcela mylná. Každý z nás, kdo používá sociální sítě, vidí jiný obsah,“ řekl.

Je to dáno tím, že každý uživatel se projevuje určitým způsobem a zajímá se o určitá témata. „Něco vyhledáváme, u některého videa nebo u některého textu se zastavíme déle. A ten algoritmus neustále vyhodnocuje naše chování a podle toho nám předkládá další obsahy,“ objasnil Kartous.

K určitému člověku se tak většinou dostávají příspěvky, se kterými souhlasí či se mu líbí. Často se tam ale objeví i příspěvky, které uživatele pobouří, protože jsou názorově zcela opačné.

„Ten algoritmus se naučil vyhodnocovat to, jak dlouho člověk na sociální síti dokáže setrvat, a podle toho mu mixuje ten obsah. Cílem provozovatelů sociálních sítí je, abychom tam jako uživatelé trávili co nejvíce času,“ dodal expert.

Související obsah

Akademie věd ČR: Na síti X je příliš dezinformací a nenávisti, končíme s ní

25. 9. 2025 Jakub Černý J. ČERNÝ

​Dezinformace mohou podle Kartouse fungovat velmi podobně v okamžiku, kdy se člověk staví do nepřátelského vztahu ke světu okolo sebe, k režimu, k systému. V ten moment algoritmus vyhodnotí, že pro něj můžou být zajímavé dezinformační a konspirační obsahy a začne mu je více zobrazovat.

„Velmi důležitý prvek sociálních sítí je ten tzv. lajk, to ocenění, to přijetí. To v mozku vyvolává pomyslné injekce větších dávek dopaminu, což je transmiter, který vytváří uspokojení. Přináší nám náhradu sociálního přijetí, což spousta lidí třeba nemá ve svém normálním životě. A tím pádem volí tady tuhle substituci na sociálních sítích. A jsou třeba častějšími oběťmi právě třeba dezinformací a konspirací,“ zmínil Kartous.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.