Na Marsu by se v budoucnu mohla pěstovat zelenina. Týmu vědců z jedné nizozemské univerzity se teď totiž podařilo vyšlechtit odolné rostliny, které by dokázaly růst z marsovské půdy jen za pomoci astronautům dostupných surovin.
Mars, kdysi nejspíš modrá, dnes rudá planeta. V nehostinné prostředí se náš planetární soused proměnil před zhruba třemi miliardami let. Už v blízké budoucnosti by se k němu mohli vydat první lidští kolonizátoři. Ti pravděpodobně budou mít omezené zásoby a na pusté planetě musí najít způsob, jak se uživit.
Na myšlence známé třeba ze sci-fi filmu Marťan pracují vědci z univerzity ve Wageningenu už deset let. Během výzkumu zjistili, že pěstování brambor v půdě Marsu může fungovat.
„Pokud jde o způsob pěstování plodin, tak je to velmi realistické. Asi bych nikdy nezískával vodu tak jako v předloze, protože to je dost nebezpečné. Místo toho bych vykopal led a nechal ho roztát. To je mnohem jednodušší,“ uvedl Wieger Wamelink.
V upravených sklenících se vědci pokouší vypěstovat plodiny v hornině bohaté na železo a těžké kovy, která se nejvíc podobá půdě na Marsu. Tu upravují přidáním bakterií, které chemickou reakcí z některých prvků vytvoří kyslík. Pěstovat se v ní pak snaží téměř vše – od lusků přes mrkev a rajčata až po ředkvičky. Energeticky nejvýhodnější je ale pěstování brambor.
„Potřebujete škrob. Protože to vás ve vesmíru ve skutečnosti nakrmí. Brambory jsou v tomhle nejlepší. Proto děláme tolik experimentů převážně na bramborách,“ řekl Wamelink. Ve sklenících vědci šlechtí rostliny, které by jednou mohly třeba růst na Marsu. A používají k tomu pouze prostředky, které si lidé mohou vzít s sebou.
Budoucnost lidstva může být na Marsu, ačkoliv ho proměnit v planetu podobnou Zemi podle vědců nepůjde. Samotné skleníky musí být kvůli radiaci na rozdíl od filmu alespoň tři metry pod zemí. Kvůli vesmírnému záření čekají vědci ještě na praktické ověření. S příštím satelitem by se měla jejich rostlina podívat přímo do vesmíru.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz