Napětí panuje na celém Blízkém východě, odborníci ale rozšíření konfliktu nepředpokládají. Podle ministerstva zahraničí jsou v regionu tisíce Čechů. Vzdušný prostor nad řadou zemí je však uzavřen, a tak bude problém region opustit.
Odvetné íránské útoky zasáhly cíle ve Spojených arabských emirátech, Jordánsku, Bahrajnu, Kuvajtu a Kataru. Napadené země uzavřely vzdušný prostor a tamní obyvatelé dostali od úřadů varování, aby nevycházeli ze svých domovů. Například v Dubaji jsou přitom i stovky českých turistů.
„V okamžiku, kdy tam nebudou vysoké ztráty na životech a zejména ztráty na životech místních obyvatel, tak spíš předpokládám, že nikdo z těchto zemí se nebude chtít do toho konfliktu zapojit,“ okomentoval specialista na bezpečnostní politiku Milan Mikulecký.
„Celkový počet občanů České republiky registrovaných v systému DROZD v ohrožených zemích aktuálně činí 3 512 osob. Počty registrovaných cestovatelů přitom nepřetržitě rostou,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő.
Podle systému DROZD jsou v Íránu aktuálně tři Češi. Jejich evakuace ale kvůli uzavřenému vzdušnému prostoru není možná. Také pražské letiště zrušilo celkem osm dnešních letů do Dubaje nebo Tel Avivu.
Íránská odveta dopadla zejména na obyvatele Izraele. V zemi panuje stav nouze, jsou zavřené školy i pracoviště. Lidé se před útoky schovávají do krytů, dobrou náladu ale neztrácejí.
„Tak jsme doma, jsme tady ve vesnici, máme tady v domě vlastní bunkr, takže se nevzdalujeme. Pořád si říkáme, kdy přijdou ty další salvy těch raket, a očekáváme, že to bude v noci,“ řekla paní Monika, která v Izraeli bydlí.
Jak se bude situace v regionu dál vyvíjet, záleží podle expertů na stabilitě íránského režimu. „Tomu režimu jde teď o to, aby přežil, aby vydržel. Nehrají roli jenom ty jeho ofenzivní kapacity, to znamená ty odvetné, kterými může škodit, ale ta jeho odolnost,“ uvedl zahraniční politický analytik Martin Svárovský.
„Nemůžeme čekat, že by se ta situace nutně uklidnila dnes nebo zítra. Něco v horizontu dnů a týdnů se dá očekávat,“ uvedl ředitel Centra pro výzkum míru Michal Smetana. Světovou ekonomiku by nejvíc zasáhlo uzavření Hormuzského průlivu, kudy denně projde až 21 milionů barelů ropy, tedy zhruba 20 % celosvětové spotřeby.
„Západní Evropa i Česká republika jsou do značné míry závislé na dovozu zemního plynu z Kataru, který také sem nemusí být dovážen,“ upozornil politolog a bezpečnostní analytik Josef Kraus.
V reakci na operaci Epická zuřivost Čína vyzvala k příměří, z Kremlu zní kritika zásahu Spojených států a třeba francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k mimořádnému zasedání Rady bezpečnosti OSN s tím, že eskalace se musí zastavit. Na stranu Íránu se postavili jím podporovaní Húsíové, kteří se rozhodli obnovit raketové a dronové útoky na lodě a cíle v Izraeli.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz