Válka na Blízkém východě vyvolává obavy hlavně kvůli ropě a cenám energií. Analytici ale upozorňují na ještě vážnější hrozbu – nedostatek pitné vody. Boje totiž zasahují infrastrukturu, která zajišťuje zásobování milionů lidí vodou. Experti varují, že region může čelit bezprecedentní vodní krizi, která by vedla k humanitární katastrofě.
Útoky v posledních dnech poškodily nejen ropná zařízení, ale také zařízení na odsolování mořské vody – ta přeměňují slanou vodu z moře na pitnou a zajišťují základní zásobování velkých měst v Perském zálivu. Zpravodajský web Euronews upozorňuje, že pokud by tato infrastruktura přestala fungovat, některé státy by během několika dnů přišly o většinu pitné vody.
„Každý mluví o Saúdské Arábii a jejích sousedech jako o ropných státech. Já jim ale říkám království slané vody,“ uvedl ředitel Centra pro Blízký východ na Utažské univerzitě Michael Christopher Low. „Jsou to lidskou rukou vytvořené vodní velmoci poháněné fosilními palivy. Je to obrovský technologický úspěch 20. století, ale zároveň i zranitelnost,“ dodal.
Odsolovací zařízení stojí často přímo na pobřeží Perského zálivu a mnoho z nich se nachází v dosahu raket nebo dronů. V Kuvajtu pochází z odsolování asi 90 procent pitné vody, v Ománu zhruba 86 procent a v Saúdské Arábii kolem 70 procent.
První známky rizika už se navíc objevily. Bahrajn obvinil Írán, že poškodil jedno z tamních zařízení na odsolování vody. Írán naopak uvedl, že americký nálet poškodil odsolovací zařízení na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu a omezil dodávky vody pro 30 vesnic.
Válka navíc přináší i další ekologické hrozby. Po útocích na ropná zařízení nad Íránem podle vědců padal takzvaný černý déšť obsahující toxické látky. Lidé na místě hlásili potíže s dýcháním nebo pálení očí a krku, napsala agentura AP.
„Poškození ropných zařízení v Íránu může kontaminovat potraviny, vodu i vzduch. Tyto hrozby mohou mít vážné zdravotní dopady zejména na děti, starší lidi a osoby s již existujícími zdravotními problémy,“ varoval šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Situaci komplikuje i dlouhodobé sucho. Írán čelí už několik let extrémnímu nedostatku vody a zásoby v nádržích prudce klesají. V některých případech spadly na pouhých deset procent kapacity.
„Už loni v létě se uvažovalo o evakuaci hlavního města,“ uvedl Ed Cullinane z organizace Global Water Intelligence (GWI). „Ani si netroufám představit, jak to bude vypadat letos v létě při pokračujících bojích, ekonomické katastrofě a vážné vodní krizi,“ doplnil.
Analytici – citovaní například zpravodajským serverem RealClearPolitics – proto varují, že válka na Blízkém východě může mít mnohem širší dopady než jen na ceny ropy. Pokud by došlo k většímu poškození vodní infrastruktury, mohly by některé státy čelit humanitární krizi během několika dnů.
Zásah nebo výpadek jediného velkého zařízení totiž může spustit řetězovou reakci v celém regionu – mnohé odsolovací stanice totiž fungují společně s elektrárnami a sdílejí infrastrukturu. Útok na energetickou síť tak může zároveň omezit výrobu pitné vody pro miliony lidí.
Rozhovor s Milanem Mikuleckým o novém duchovním vůdci Íránu (3/2026):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz