Válka v Íránu žene ceny paliv nahoru. Inflace v Evropě poroste, míní experti

Redakce TN.cz

14. 9. 2026, 21:35

Ceny ropy stále rostou. Jenom během pondělí se zvýšily o další tři procenta. Je za tím nejenom pokračující konflikt USA a Izraele s Íránem, ale také útoky spojenců Teheránu na ropnou infrastrukturu Saúdské Arábie. Drahé pohonné hmoty se podle ekonomů promítnou i do růstu inflace.

Saúdskoarabský ropovod Východ–Západ dokáže přepravit z Perského zálivu do Rudého moře objem přibližně čtyř milionů barelů ropy denně, tedy asi čtyři procenta světových dodávek. Dronové útoky ho ale vyřadily z provozu a opravy potrvají několik týdnů. Rijád z poškození viní irácké šíitské milice, které jsou spojenci Íránu.

Další zdražení ropy cloumá se světovými trhy. Americký ministr energetiky Chris Wright v pondělí oznámil, že se zvyšuje počet plavidel, která proplouvají Hormuzským průlivem. To ale ke stabilizaci cen nestačí.

Související obsah

02:02

Po útocích v Perském zálivu cena ropy stoupá. Přibývá útoků na energetická zařízení

9. 9. 2026 Zuzana Páleníková Z. PÁLENÍKOVÁ

​„Ten realistický scénář je teď takový, že ta situace bude ne úplně uzavřený Hormuz, ne úplně průjezdný Hormuz a očekáváme růst cen plynu zhruba na tu úroveň 80 až 90 eur,“ popsala energetická expertka Kristýna Bajer.

Jemenští povstalci Húsiové podporovaní Teheránem se navíc pokoušejí ovládnout strategický průliv Báb-al-Mandab. Ten společně se Suezským průplavem propojuje Evropu s Asií. Poprvé od července cena ropy Brent překročila hranici 100 dolarů za barel. 

„Pokud se na to podíváme z pohledu běžné domácnosti, tak ten největší dopad je v tom, že jakmile se zvyšují ceny energií, ceny ropy, má to prakticky přímý dopad do inflace. To znamená, zdražují se nám přímo náklady na živobytí, zdražují se firmám výrobní náklady,“ uvedla dále Bajer.

Související obsah

09:00

Ropa zdražuje. Ceny na benzínkách zastropované marže nezachrání, hodnotí ekonom

7. 9. 2026 TN Live T. LIVE

​Problém s vyššími cenami pohonných hmot už mají i Spojené státy americké (USA). „Velká část nafty pochází z Ruska a právě u ní dochází k výraznému nárůstu cen, protože ruské rafinerie jsou terčem útoků ze strany Ukrajiny. Požádal jsem proto prezidenta Zelenského, aby neútočil na rafinerie nafty,“ řekl v nedávném projevu americký prezident Donald Trump.

Na obzoru je dohoda mezi zeměmi Blízkého východu

Odborníci varují, že pokud krize na Blízkém východě brzy neskončí, v USA i v Evropě nejspíš vzroste také inflace. Podle bezpečnostní analytičky Martiny Heranové o případném dalším stoupání či klesání cen paliv ale rozhodne právě až uklidnění situace na Blízkém východě, nikoliv pozastavení útoků na ruské rafinérie.

„Pokud něco rozhoduje o cenách ropy, tak je to ropa z Blízkého východu - a to až tak ze 60 procent. Musíme si ale uvědomit, že Rusko a jeho ropný sektor je pod sankcemi jak Evropské unie, tak Spojených států amerických, již od roku 2022,“ uvedla Heranová s tím, že právě tato opatření měla a mají Rusku zamezit zisk z prodeje vlastní ropy.

Zlom může podle ní nastat v případě, že dojde k dohodě mezi státy v regionu. „USA v současné době nevyvíjí žádnou větší aktivitu. Na druhé straně ji ale vyvíjí Irán, a pokud víme, tak již několik týdnů jedná s Ománem o odblokování Hormuzského průlivu, respektive o budoucí správě průlivu, které by měly spravovat obě tyto země. Zdá se, že ta dohoda je již před podpisem,“ konstatovala dále Heranová.

Země v současnosti se podle ní snaží získat podporu dalších zemí v regionu. „Domnívám se, že dojde k dohodě v tom regionálním rámci, bez USA,“ dodala.